Národní studie, kterou provedla nadace Minderoo, odhalila závažný problém s označováním ryb a záměnou jejich druhů. Výzkumníci, kteří testovali DNA 672 mořských produktů prodávaných v australských supermarketech, na rybích trzích a v restauracích, zjistili, že 11,8 procenta z nich neodpovídá tomu, co hlásí jejich etiketa. Informaci přinesl portál The Guardian.
Například tasmánský supermarket, který údajně prodával dovážené rejnoky, ve skutečnosti prodával kriticky ohrožené rejnoky skvrnité z Jižní Ameriky. V jedné restauraci v Západní Austrálii se zase pod obecným označením žralok ve skutečnosti skrývalo maso kladivouna obecného, který je celosvětově zařazen mezi téměř ohrožené druhy.
If you're about to chow down on a plate of fish and chips, you might want to stop and read this.
— 10 News First (@10NewsFirst) August 4, 2023
More than 10% of seafood products in Australia are mislabelled, according to a landmark study led by the @minderoo Foundation.
Shark and snapper have the highest mislabelling rates,… pic.twitter.com/DGWTtHw72h
„Vedle nesprávného označování ryb je vážným problémem i jeho nejasné označování,“ říká Chris Wilcox ze společnosti Minderoo. Pouze u čtvrtiny rybích výrobků byl na etiketě uveden konkrétní druh, většinou se ale používají pouze vágní nebo souhrnné termíny.
„Výrazem flake (vločka) se například v Austrálii oficiálně označuje maso žraloka australského hladkého, ale často se nesprávně používá k označení jakéhokoli druhu žraločího masa,“ uvedl Wilcox. Patnáct chybně označených flaků bylo podle Wilcoxe ve skutečnosti maso z rypouna Petersova, který je žralokům příbuzný jen vzdáleně.
„V jednom případě jsme zjistili, že flaky podávané jako obalovaná ryba bylo ve skutečnosti maso z psohlava obecného, který je byl kvůli intenzivnímu lovu zařazen mezi zranitelné druhy.
Víte, co jíte?
Nevědět, co končí na talíři, není jen otázka práv spotřebitelů, ale také ochrany přírody. „Australané si stále více uvědomují potřebu chránit oceán před neudržitelným rybolovem a chtějí mít lepší informace o nabízených produktech, aby si mohli být jisti, co kupují,“ uvedla spoluautorka testů Emily Harrisonová, která se ve společnosti Minderoo zabývá politikou ochrany oceánů.
Podle Wilcoxe jsou výsledky testů zvláště aktuální v době, kdy australská vláda zvažuje opatření, která by zabránila dovozu nelegálních, nehlášených a neregulovaných rybích výrobků. „Celkově výzkum potvrzuje, že míra nesprávného označování je v Austrálii podobná jako v jiných bohatých zemích, jako jsou například Spojené státy. Poukazuje na aktuální problém, který je skutečně třeba řešit,“ řekl.
„Spotřebitelé by měli mít možnost spolehnout se na to, že etikety hlásají to, co je skutečně obsaženo v balení. „U jiných výrobků bychom to neakceptovali, tak proč bychom to měli přijímat u ryb,“ ptá se podle The Guardianu Chris Wilcox.
