Píše se rok 1863. Dva roky již zuří americká občanská válka mezi Severem (státy Unie) a Jihem (státy Konfederace). Rozbuškou konfliktu bylo zejména otroctví, jehož se plantážníci na jihu nehodlali vzdát. Otroci se stali spolehlivou a výhodnou pracovní silou na plantážích s bavlnou, které se z USA do zahraničí v roce 1860 vyvezlo téměř 57 procent.
Na nucených plantážních pracích se v té době podílel i Gordon, otrok z plantáže Johna a Bridget Lyonsových v Louisianě. Právě v roce 1863 však dramaticky změnil svůj život.
Prodělal obzvlášť kruté bičování, po němž zůstal téměř dva měsíce na lůžku. Později popsal, že „ležel v proleženinách a ztrácel rozum“. Správce plantáže Artayou Carrie, který ho zbičoval, byl sice majitelem propuštěn, Gordon se ovšem rozhodl, že dál nezůstane. Než další rány, raději riskantní útěk.
Deset dní běžel bosý přes potoky i pole. Pronásledovali ho bloodhoundi, psi speciálně vycvičení k lovení velké zvěře. Aby Gordon zakryl pach krve z nezhojených jizev, potíral se cibulí, kterou nosil v kapsách. V průběhu deseti dnů uběhl 64 kilometrů, až se nakonec dostal k vojákům Unie v Baton Rouge.
Fotografie jako obžaloba beze slov
Po úspěšném útěku nakonec Gordon sám do armády Unie vstoupil. Při lékařské prohlídce ale sundal košili a všichni zůstali v šoku. Gordonova záda křižovaly keloidní jizvy od hýždí až k ramenům. Nepravidelné shluky jizev jasně dokazovaly krutost a sílu, s jakou byl bit.
„V každém přítomném bělochovi to vyvolalo záchvěv hrůzy. Ale těch několik černochů, kteří tam byli... ti nevěnovali smutné podívané příliš pozornosti, protože jim všem byly takové strašné scény bolestně známé,“ uvedl tehdy jeden ze svědků.
O Gordonovi se toho kromě výpovědi, kterou poskytl lékařům v táboře, mnoho dalšího neví. Snímek jeho zjizvených zad, nazývaný také jako „bičovaný Petr“, se ovšem stal jedním z nejrozšířenějších obrazů otroctví své doby. Podnítil veřejné mínění a posloužil jako obžaloba otrokářské instituce beze slov.
Článek o Gordonovi publikovaný v Harper's Weekly v červenci 1863.
A co víc, ukázal i moc masových médií. Ta tehdy byla teprve v kolébce, začala však Gordonův příběh šířit, a velkou měrou přispěla k tomu, že i obyvatelé Severu konečně viděli otroctví a jeho brutalitu na vlastní oči.
Časopis Harper’s Weekly tehdy uprchlému otrokovi věnoval celou stranu. Doprostřed papíru zasadil fotografii zjizvených zad, vedle pak i fotografie Gordona poté, co přišel do tábora. Vpravo umístil snímek pořízený krátce poté, co Gordon vstoupil do armády Unie. Podle některých médií byla toto právě ona chvíle, která inspirovala i ostatní osvobozené otroky, aby se přidali k armádě Severu.
Zlatý hřeb v pražci propojil Ameriku. A zpečetil osud indiánů |
Theodore Tilton, editor listu The Independent, uvedl, že „fotografie by měla být namnožena na stovky tisíc kusů a poslána do všech koutů Spojených států, aby pohnula zemí“. James Bennet, tehdejší šéfredaktor časopisu The Atlantic, zase poznamenal, že „součástí neuvěřitelné síly snímku je i důstojnost Gordona a jeho lhostejný výraz, kterým v podstatě říká, že je to fakt“.
Hrůza otroctví na populárních kartičkách
Snímek v létě 1863 pořídili dva potulní fotografové v táboře Unie. William D. McPherson z New Orleans a jeho pomocník Oliver. Za rychlostí, kterou se začal šířit, však nestála pouze masmédia. Pomohl i způsob distribuce.
Obraz „zbičovaného Petra“ totiž tehdy po Spojených státech koloval formou fotografické vizitky neboli „carte de visite“. Jednalo se o malý snímek umístěný na kartonu o velikosti dnešních vizitek. Tyto malé kartičky byly levné na výrobu. Během občanské války se staly populárními, a to i v abolicionistických kruzích.
Dům za dolar a milion pro každého. Tlaky na odškodnění černochů za otroctví sílí |
Na populární vizitky tehdy pózoval i známý americký reformátor Frederick Douglass, který se po útěku z otroctví v Marylandu stal tváří abolicionistického hnutí v Massachusetts a New Yorku. Další z uprchlých otrokyň, a aktivistka za občanská práva, Sojourner Truth, dokonce tyto kartičky prodávala na svých veřejných projevech, a výtěžek z nich věnovala na další přednášková turné či na pomoc při náboru černošských vojáků.
Přesto se nejvíc proslavil právě „bičovaný Petr“, jehož doživotně zmrzačená záda poprvé masové veřejnosti ukázala hrůzu otroctví a rasismu.
Slavné fotografiePokračování seriálu iDNES.cz, který nabízí příběhy slavných zpravodajských fotografií – ať už vznikly na bojištích, při přírodních katastrofách, ve vesmíru nebo „jen“ zachycují lidské osudy. Již jsme psali: Sovětská femme fatale razila polyamorii. Režim ji vyzmizíkoval Výsadkáři u Zdi nářků. Moment izraelského triumfu fotografovi znárodnili Brodil se po hruď mezi zdechlinami. Jeho snímky záplav hraničily s masochismem Smrtící láska. Brežněvův trojitý polibek pečetil železné objetí SSSR Když prezident přikuloval. Autor slavné fotky naučil pít Havla pivo |
