Folbiggovou soud v roce 2003 shledal vinnou z vražd jejích tří dětí a zabití čtvrtého, jichž se podle tribunálu dopustila v letech 1989 až 1999. Podle obžaloby Australanka své děti ve věku od 19 dnů do 19 měsíců udusila.
Nyní pětapadesátiletá žena, kdysi označovaná za nejhorší australskou mnohonásobnou vražedkyni, od začátku vinu odmítala a tvrdila, že děti zemřely přirozenou smrtí.
V Texasu našli tři zavražděné děti. Policie obvinila matku |
Přezkoumání verdiktu v roce 2019 vinu Folbiggové potvrdilo. Další vyšetřování, vedené bývalým předsedou nejvyššího soudu Thomasem Bathurstem, ale dospělo k názoru, že úmrtí dvou dětí mohla způsobit genetická mutace známá jako CALM2 G114R, která u nich byla zjištěna a může způsobit náhlou srdeční smrt.
Za úmrtím třetího dítěte mohla stát neurogenetická porucha. „Tyto závěry vyvolávají pochybnosti také kolem údajného zabití čtvrtého dítěte,“ uvedl Bathurst.
Žádné přímé důkazy
Odsouzení Folbiggové v roce 2003 bylo založeno na nepřímých důkazech. Byly jimi především její deníky, v nichž popisovala své problémy s mateřstvím. Obžaloba také poukazovala na nepravděpodobnost čtyř přirozených úmrtí dětí v jedné rodině. Žádné přímé důkazy udušení či zranění dětí ale nebyly předloženy.
Matka ubodala pět svých dětí. Místo doživotí se rozhodla pro eutanazii |
Nové vyšetřování vycházelo z poznatků imunologů a dalších vědců a také z názoru expertů, že matka stěží mohla zadusit své děti beze stopy násilného činu. Profesorka Carola Vinuesaová, která vedla tým výzkumníků z Australské národní univerzity, uvedla, že neobvyklá genetická sekvence byla jasně patrná z DNA Folbiggové, ještě než byly otestovány vzorky dětí.
Generální prokurátor státu Nový Jižní Wales Michael Daley oznámil, že Folbiggové byla udělena milost kvůli důvodným pochybnostem ve všech čtyřech případech. Neznamená to ale, že byla Folbiggová zproštěna viny, dodal Daley. O tom by případně musel rozhodnout odvolací soud.
