Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Útok slzným plynem vyburcoval Turky. Žena v červeném však symbolem být nechtěla

Seriál
Bezbrannou ženu v červených šatech oslepí dávka slzného plynu. Díky pohotovému fotografovi se to dozví celý svět a ze záchrany Gezi parku v Istanbulu jsou brzy masivní protivládní demonstrace. Pokud bychom měli najít moment, kdy se turecká demokracie vydala tam, kde je dnes, byl by to 28. květen 2013. Příběh symbolu protestů, Ženy v červeném, přinášíme v seriálu Slavné fotografie.
Fotografie ženy v červených šatech, kterou během protestů v Turecku zachytil...

Fotografie ženy v červených šatech, kterou během protestů v Turecku zachytil fotograf Osman Orsal, se okamžitě stala symbolem všech demonstrantů. (4. června 2013) | foto: Reuters

Ve chvíli, kdy těžké stroje začaly likvidovat první stromy, se v Gezi parku na náměstí Taksim objevila skupina lidí. Začal „protest vsedě“. Asi padesátka ochránců životního prostředí se rozhodla, že svou přítomností buldozeristům znemožní pokračovat v práci. Právě před deseti lety se obyvatelé Istanbulu vydali ochránit poslední kus zeleně v okolí.

Tehdejší premiér Recep Tayyip Erdogan tam chtěl postavit nákupní centrum, přestože hned naproti je obrovský pulzující bulvár Istiklal přeplněný obchody a restauracemi. A na samotném náměstí už jinak není nic než beton. K tomu, že park stále stojí, možná pomohla i jedna fotka.

Křehká tmavovlasá žena v letních šatech stojí sama proti hradbě policejních štítů. Najednou dostane zásah slzným plynem a instinktivně otočí hlavu. Kudrnaté prameny se jí tím proudem nejdřív zvednou nad hlavu a pak rozvlní kolem tváří. Alespoň pocitově jí poskytnou úkryt před tou pálivou sprškou.

Slavné fotografie

Byl to jen mžik. Utekla a agilní muž zákona s hadicí v ruce pokračoval v napadání bezbranných demonstrantů, kteří na rozdíl od něj neměli na tváři plynovou masku, a palbu tak pocítili naplno. Krátký moment s neznámou ženou v červeném ovšem zachytil fotograf agentury Reuters Osman Orsal a ukázal ho světu. V záplavě snímků z rozbouřeného Taksimu mohl tento zapadnout, ostatně sám Orsal jich 28. května 2013 vyfotil nespočet.

Jenže veřejnost i média potřebují symboly. A v mladé Turkyni se nabízel jeden obzvlášť působivý. Zaprvé zesměšnil pohádku o „extremistech, kteří se bratříčkují s terorismem“, jak Erdogan národu popisoval ty, na něž policie poslala těžkooděnce s vodními děly, pepřovým sprejem i slzným plynem. Kde jsou ti extremisté? O kom to mluví? Absurdně nepřiměřený zásah proti pokojně protestujícím občanům vystihuje právě momentka s bezbrannou dívkou.

Turci ji okamžitě překřtili na Kırmızılı Kadın, „žena v červeném“, a díky mezinárodnímu dosahu agentury Reuters se snímek se stejným popiskem prakticky v jednu chvíli objevil v novinách a na zpravodajských webech od Spojených států po Indii. Ještě se ani neznalo její jméno, ale pro televizní diváky už ztělesňovala oběť autoritáře Erdogana.

Nespokojencům zlomíme ruce, obul se turecký premiér do demonstrantů

„V těch svých červených bavlněných šatech a s bílou taškou mohla právě kráčet po trávníku na zahradní party,“ popsal Orsal na webu agentury a přidal i pohled studentky Esry. „Ta fotka zachycuje podstatu tohoto protestu. Násilí policie vůči mírumilovným protestujícím. Lidé se jen snaží ochránit sebe a to, na čem jim záleží,“ vzkázala Esra. „Z takové blízkosti nestříkáte sprejem ani na hmyz,“ okomentovala zásah také kamarádka Ženy v červeném.

Výjev z fotografova snímku pak lidé kreslili na zdi, transparenty a billboardy. Tmavovláska se objevovala na samolepkách a odznáčcích. Červené šaty a bílá taška či jiný bílý kousek oděvu srozumitelně vyjadřovaly podporu protestujícím Istanbulanům. „Čím víc na nás stříkáš, tím větší jsme,“ oznamoval nápis na jednom graffiti, jež útočícího policistu zobrazovalo výrazně menšího než hrdinku naštvaných Turků.

Podle některých pohledů pak Turkyně reprezentovala všechny turecké ženy, které během Erdoganovy vlády zabili, znásilnili, ponížili, jejichž morálku zpochybňovali, argumentujíce jejich sexualitou. Všechny ty, jež připravili o jejich práva a svobody, zatímco jim nařizovali, jak mají žít a kolik mají mít dětí. Sekulární ženy vzdorují nastupující islámské diktatuře, jako by prý říkala ta fotka.

Při hledání Ženy v červeném na internetu vyskočí i odhad, že ženy tvořily během těchto nevídaně silných protivládních demonstrací víc než polovinu účastníků. Jejich přítomnost mimochodem vyvrátila Erdoganovo tvrzení, že „naše sestry v šátcích“ by v té době na Taksimu nebyly v bezpečí. Tvrdil, že v Istanbulu řádí „lupiči, zahraniční agenti, extremisté z okraje spektra a lidé z Twitteru“. Ten, kdo tam na ženy útočil, a nejen na ně, ale byla policie.

O mě tu nejde

Sama Ceyda Sungurová si však nepřála být symbolem. Vůbec se za něj nepovažovala a odmítla jej pro média hrát. Zahraničním novinářům řekla jen pár slov a i těm tureckým opakovala, že v Gezi parku nejde o ni. „Kromě mě je tu spousta dalších lidí, kteří organizovaně i neorganizovaně přicházejí bránit toto místo. Jsou odhodlaní. Nikam nejdeme,“ řekla na kameru, oblečená už v obyčejném nevýrazném triku, ale s o to odhodlanějším výrazem.

Urbanistka z Istanbulské technické univerzity pak popsala situaci také ze svého profesního úhlu pohledu. „Historie místa se nepíše podle nějakého obrázku, ale na základě svobodné vůle a přání lidí, kteří v něm žijí. A ti žádný obchoďák nechtěli,“ odkázala na fotografii dávných osmanských kasáren, jejichž podobu mělo historizující obchodní centrum mít.

Se svými kolegy už před protestem podepsala petici proti vládním zásahům do podoby Istanbulu, které „nejenže ohrožují naši profesi, ale i naše životní prostředí“. Typicky totiž Erdoganův kabinet nejdřív stavěl a až pak řešil následky, které nové projekty způsobí svému okolí. Také proto v onen osudný den akademička vyběhla ze své kanceláře ve snaze demolici zastavit.

Co už na Orsalových fotkách ani na videích z médií není, je efekt, který masivní dávka slzného plynu namířená do obličeje vyvolá. Žena v červeném se o pár minut později zhroutila a podle některých zpráv omdlela. „Našli jsme ji, jak leží na lavičce. Snažila se vyndat si kontaktní čočky,“ popsali její známí. Sungurová ovšem trvá na tom, že podobné policejní násilí zažil v Turecku každý, kdo se pokusil hájit svá práva.

„Nerada bych byla jediným symbolem. Je tady spousta symbolů. A já z toho ještě vyšla velmi lacino,“ podotkla. Měla pravdu. Během protestů z roku 2013 zemřelo nejméně šest demonstrantů a jeden zasahující policista. Tisíce dalších lidí utrpěly zranění a skončily v nemocnici. Nebo ve vězení.

Lokální akce nakonec zatřásla celým Tureckem

Ať se to Ženě v červeném líbí nebo ne, snímek s jejím příběhem se stal nejen symbolem protestů. Naštvaným Turkům tento důkaz o policejní brutalitě – i samotná brutalita – poskytl nový náboj. Kolem Gezi parku vyrostly barikády, protestující se vybavili kameny a náměstí brzy vypadalo jako bitevní pole. Dým z hořících autobusů se mísil s dávkami slzného plynu a pepřového spreje.

„Jak demonstrace pokračují, protestující přicházejí lépe připraveni. Někteří mají přilby, jiní jsou celí v černém, většina z nich si obula běžecké boty,“ dodal fotograf Orsal s tím, že mnohé ženy se ale dál oblékaly tak žensky jako Sungurová. Ta na Taksim také navzdory otřesnému zážitku chodila každý den až do konce. Po týdnu už tam proti vládě demonstrovaly desítky tisíc lidí a k 6. červnu jich podle svědků bylo až sto tisíc.

Turci navíc obsazovali i další místa ve městě. Bok po boku stála pestrá směsice od levicových radikálů přes nacionalisty, sekularisty, obyčejné Istanbulany, politiky a celebrity až po ochránce životního prostředí. Společně už nebojovali jen za záchranu parku, ale i za vlastní svobody. Vicepremiér Bulent Arinç se jim po zásahu z konce května sice omluvil za „excesivní násilí“ a policii stáhl z parku, ta si však mezitím hromadila další vodní děla a kanystry se slzným plynem. Vzdát se nehodlala ani jedna strana.

Turecké nepokoje: Začalo to kácením stromů, teď již jde o politiku

Nepokoje se mezitím rozlily za hranice největšího tureckého města. Během několika týdnů do ulic osmdesáti měst vyšlo odhadem 2,5 milionu lidí. Žádali Erdoganovu rezignaci, demisi policejních šéfů Istanbulu a Ankary, propuštění zadržených a záruky svobody slova a shromažďování. I oni museli čelit policejnímu násilí. A jakkoliv nezúčastněné čtenáře ze světa mohlo překvapit, jak snadno se z aktivismu pár místních stal celonárodní protest, vztek Turků nespadl jen tak z nebe.

Premiér Erdogan, který mimochodem prohlásil, že „ruce, které lidé vztáhli na policii, musejí být zlomeny“, je štval už dlouho. Čím dál častěji totiž přicházel se zákony a vyhláškami, které zařezávaly sekulární povahu tureckého státu a upíraly lidem nejrůznější výsady. Například zakázal prodej alkoholu v obchodech od desáté večer do šesti ráno, popíjení v okolí mešit a sponzorování veřejných akcí výrobci alkoholu.

Pokusil se také omezit potraty a když vedení metra v Ankaře s odkazem na záběry líbajícího se páru nabádalo cestující, aby zachovávali pravidla morálky, odpovědí byla akce desítek párů, které se ve stanici podzemky nepřetržitě líbaly po několik minut. Policie pak rozehnala i prvomájové shromáždění na Taksimu. Pohár trpělivosti kritiků vlády se rychle plnil.

Po útoku policisty na Ženu v červeném nabraly události rychlý spád a Erdogan najednou čelil největšímu odporu od začátku mandátu. Z dnešního pohledu to byla až nevídaně svobodná doba, když se něco takového mohlo dít. Především po zmařeném puči v roce 2016 už Erdogan nic podobného nepřipustil. Různé demonstrace se sice sem tam odehrají a nemusejí být ani přímo proti němu, policie je však vždy potlačí.

Slavné fotografie

Přímo na Taksimu trvaly nepokoje na přelomu jara a léta 2013 osmnáct dní v kuse, než Erdoganovi došla trpělivost. V sobotu 15. června policie vstoupila do Gezi parku a násilím ho vyklidila. „Jako by nás chtěli zabít a ne vyhnat,“ popsal jeden z demonstrantů. Další zavzpomínal, že ani během vojenského převratu v osmdesátých letech nezažil takový masakr.

Policie vpadla do lobby hotelu, který sloužil jako centrum první pomoci raněným, a slzný plyn po lidech stříkala i tam. Přítomný novinář policisty nazval prasaty a dnešní Erdoganův volební rival Kemal Kiliçdaroglu tehdejší události označil za zločin proti lidskosti. Chaos té noci však protivládní vzdor neukončil, naopak. Turecko bylo ve varu.

Bezpečnostní složky sice zablokovaly přístup veřejnosti na Taksim a Erdogan si tam sezval své příznivce, ale ještě během léta a začátku podzimu proběhlo mnoho velkých protestních akcí nejen v Istanbulu. Jednou z jejich forem bylo i postavit se na nějaké veřejné místo a vydržet tam bez hnutí mnoho hodin.

Už na začátku července téhož roku soud zakázal stavbu onoho nákupního centra, které vše spustilo. Ale o to už dávno nešlo. Turky navíc nadzvedla každá nová zpráva o zabitém či vážně raněném demonstrantovi. Nejmladší obětí byl zřejmě čtrnáctiletý istanbulský chlapec Berkin Elvan, který po ráně do hlavy upadl do kómatu a později zemřel.

Epilog

Policista Fatih Zengin, který Ženu v červeném napadl, nakonec za nepřiměřené násilí a překročení kompetencí dostal nanejvýš symbolický trest. Musel zasadit šest set stromů a dalších šest měsíců za ně nést odpovědnost. Státní žalobce popsal, že Zengin stál při zásahu ani ne metr od Sungurové a že jí chemikálii záměrně a bez varování nastříkal přímo do obličeje. Nepřestal ani ve chvíli, kdy se otočila. „Kdyby měl zbraň, byla bych už mrtvá,“ řekla žena.

Zengin tvrdil, že jen uposlechl rozkaz svých nadřízených. Ani ti se ostatně nevyhnuli vyšetřování a soudnímu řízení. Během něj se řešil nejen samotný incident, ale i podezření, že jeden z velitelů nechal zapálit stany protestujících aktivistů. Po letech se policie vymlouvala, že za všechno mohou teroristé z FETÖ – organizace klerika Fethullaha Gülena. Toho Erdogan viní z pokusu o puč, který Tureckem otřásl ve zmíněném roce 2016.

Za útok na ženu v červených šatech bude turecký policista sázet stromy

Erdoganův režim ovšem nezapomněl ani na Ženu v červeném. Za „provokaci lidí k překročení zákonů“ jí hrozilo vězení. Soud ji nakonec zprostil obvinění, když seznal, že urbanistka pár dní poté, co se proslavila po celém světě, pouze připravovala seznam lidí, kteří potřebovali lékařskou péči. V parku a jeho okolí totiž pomáhala raněným.

Na své univerzitě pak akademička čelila internímu vyšetřování v souvislosti s mailem, který poslala ze své oficiální adresy. Hájila v něm kolegu, jenž byl krátce předtím vyhozen, a žádala, aby se případem zabýval fakultní senát. Podle vedení školy tím „provokovala ostatní odborné asistenty“.

„Víc než obsah a legitimita mailu je tu důležitý fakt, že i sebemenší komunikace mezi asistenty, kteří nemají příliš velkou jistotu, že si udrží práci, je pod dohledem vedení fakulty. V akademickém prostředí, od něhož se očekává, že bude klást otázky, že bude kritické a produktivní, to je nepřijatelné,“ kritizovala tehdy Žena v červeném.

Je to už deset let. Ještě nedávno Erdogan sliboval, že jeho obchoďák na Taksimu prostě bude a basta. Šrouby demokracie během svého vládnutí utáhl tak, že tehdejší obavy demonstrantů zní jako do puntíku vyplněné proroctví. Je třeba podotknout, že tak, jak byl u velké části populace oblíbený tehdy, je i dnes. Pořád to není žádný nenáviděný paša, který jde proti všem. A nedělní volby může vyhrát. Tohle se mu však nepodařilo – Gezi park přežil.

Pogrom na Kypru z něj udělal velkého fotografa. Hrůzy válek ho mučí dodnes

Kypr, 1964. Don McCullin na rozbouřeném ostrově dokumentoval etnické násilí...

Seriál Nebylo mu ani třicet, když vyhrál nejprestižnější fotografickou cenu na světě. Jeho snímek zoufalé...

V Grenoblu letěl jako pták albatros. Já nesním? ptal se slavící Raška kolegů

Skokan Jiří Raška slaví nad hlavami kolegů olympijské zlato z Grenoblu 1968.

Seriál Jiří Raška mladší vzpomíná, jak doma měli po celé stěně pokojíku přihrádky s tatínkovými trofejemi....

Ukázal ruce od židovské krve a dav jásal. Hrůzný lynč pošpinil Oscary

Palestinský mladík Aziz Salha po zabití dvou izraelských vojáků hrdě ukazuje...

Seriál Začalo to jako běžná cesta do práce a o několik hodin později skončilo jako jedna z...

Vyčerpáním sotva stál na nohou. Umouněný Kristus z Ostravy uhranul svět

Snímek z knihy fotografa Viktora Koláře Ostrava.

Seriál Tohle je on, pomyslel si ostravský fotograf Viktor Kolář ve chvíli, kdy kolem něj kráčel do sprchy...

Kde se tu vzala Lucinka? Ta fotka je cennější než medaile, říká Neumannová

Slavný snímek Michala Růžičky. Kateřina Neumannová s dcerou Lucií na olympijských hrách v Turíně.

Seriál Měla pět olympijských medailí, ale zatím žádnou zlatou. Zbývala poslední šance takovou bilanci...

Wehrmacht na Václaváku. Kluka z ikonické fotky zavraždili v Osvětimi

Pražané „vítají“ německou okupační armádu. Její příjezd znamenal konec...

VIDEO Seriál Ruce zaťaté v pěst a bezmoc českých strážníků. Tak Pražané před pětaosmdesáti lety „vítali“ německé...

Válečné porno? Zmrzačil ji manžel, portrét měl obhájit boj s Tálibánem

Vítězná fotografie soutěže World Press Photo 2011

Seriál Nos i uši jí uřízl manžel, protože prý zostudila jeho rodinu. „Řekla jsem jí: zavři oči, zkus na...

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video zachytilo atentát na Roberta Fica

  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Klimatičtí aktivisté ochromili letiště v Mnichově, vybrali si rušné svátky

18. května 2024  8:34,  aktualizováno  9:49

Letiště v Mnichově dnes ráno dočasně přerušilo provoz v důsledku protestu klimatických aktivistů z...

Spolupředsedové AfD vyzvali Bystroně, ať opustí předvolební kampaň

18. května 2024

Spolupředsedové německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelová...

Západ má strach z ruské porážky stejně jako z té ukrajinské, soudí Zelenskyj

18. května 2024  8:46

Sledujeme online Západ se bojí porážky Ruska stejně jako porážky Ukrajiny, což je absurdní. Řekl to v pátek...

Kvůli nehodě kamionu je uzavřena D35 u Olomouce ve směru na Mohelnici

18. května 2024  7:39,  aktualizováno  7:45

Kvůli nehodě kamionu byla dnes časně ráno uzavřena dálnice D35 u Olomouce-Nemilan ve směru na...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Moderátorka Petra Křivková-Svoboda přišla při tragické nehodě o manžela

Moderátorka poledních zpráv televize Nova Petra Křivková-Svoboda (41) v neděli ztratila svého manžela Ondřeje Křivku...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“

Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo. Soutěž doprovázely...

Miss Czech Republic 2024 se stala studentka Adéla Štroffeková z Prahy

Vítězkou 15. ročníku Miss Czech Republic se stala studentka Adéla Štroffeková (21). Českou republiku bude reprezentovat...