Vzhledem k vývoji klimatu ve Střední Evropě může podobná situace nastat i v Krušných horách či Slavkovském lese. „Měli bychom být připraveni, abychom nebyli zaskočeni,“ řekl v rozhovoru ředitel krajských hasičů Oldřich Volf.
Jak velké je podle vás riziko toho, že by v Krušných horách mohl vypuknout tak rozsáhlý požár jako v Českosaském Švýcarsku?
HZS Karlovarského kraje pracuje na adaptačních opatřeních v návaznosti na budoucí proměny krajiny a klimatu. Neboli v tuto chvíli by byl rozsáhlý lesní požár typu „Hřensko“ v Krušných horách něčím naprosto mimořádným a málo pravděpodobným. Jinak tomu ovšem zcela bezpochyby bude za 10 či 20 let. Na proměnu podmínek v našich lesích v souvislosti se změnou klimatu již existují studie, například Ústav Akademie věd pro změnu klimatu.
Jedná se tedy o koncepční změny s dlouhodobou perspektivou. HZS nechce tuto záležitost zanedbat a proto musíme s přípravami začít již nyní. V tomto máme podporu Karlovarského kraje, který adaptační strategii postupně projednává ve svých orgánech. Lesy představují 50 procent území našeho regionu, což je také důvod, proč nás problematika zvyšování požárního rizika lesních požárů tolik zajímá.
Dokázal by si HZS Karlovarského kraje za současného stavu věci s podobným požárem poradit?
V žádném případě. Krajský sbor nedokázal zvládnout ani daleko menší požár lesa než ten, co byl loni v Hřensku. Pro zdolávání velkých plošných požárů je vypracován požární poplachový plán, který zahrnuje pomoc desítek jednotek Sboru dobrovolných hasičů obcí. K tomu je potřeba podotknout, že systém požární ochrany je v ČR velmi propracovaný a řada států EU i mimo ni nám jej závidí.
V případě velkého lesního požáru navíc počítáme s mezikrajskou pomocí z ostatních krajů ČR, ale také zapojujeme kolegy ze Saska či Bavorska, s nimiž máme mnoho smluvních ujednání o vzájemném poskytování pomoci v příhraničí. S čím si musí HZS KVK poradit, je předem promyšlená struktura managementu velkého zásahu, zázemí pro zasahující, shromaždiště techniky, vytipované vodní zdroje pro hašení atd. Toto je stále živý proces příprav, který nikdy nekončí a upravuje se podle nových zkušeností, technologií, vývoje taktiky a dalších atributů.
Definoval jste v analýze některé konkrétní lokality? Pokud ano, které? A proč?
Zatím jdeme od širších předpokladů, které budeme postupně zpřesňovat. Obecně cílíme na rozsáhlá zalesněná území Krušných hor, Slavkovského lesa a Českého lesa. V současné době jednáme s Karlovarským krajem o vyčlenění finančních prostředků na vypracování odborných analýz, které dokážou z hlediska porostu, klimatu a podobně velmi zpřesnit budoucí rizikové lokality. HZS KVK k tomu do hodnocení rizikovosti přidá dostupnost lokalit pro techniku k hašení, dostupnost vody pro hašení a další faktory.
Z těchto údajů pak sestavíme „hotmapu“ lokalit, kam bude nutné cílit řadu preventivních opatření. Již nyní víme, že problematickou lokalitou budou například Rolavská vrchoviště, kde jsou stovky hektarů technice nedostupné lesní plochy a kde se pohybují v rizikovém období od dubna do září stovky návštěvníků, kteří zde rozdělávají ohně, což je pochopitelně nezákonné. Člověk je bohužel velmi často hlavní příčinou vzniku katastrofálních lesních požárů.
Jaká mají být podle vás opatření k minimalizaci tohoto rizika?
Opatření je potřeba provést celou řadu. Začali jsme od záležitostí, které jsme schopni ovlivnit celkem rychle. Například již v loňském roce došlo k úpravám v dotačním programu Karlovarského kraje na podporu dobrovolných jednotek obcí, kam jsme vtělili podporu technického vybavení, které se v Hřensku velmi osvědčilo a které dosud ve výbavě jednotek požární ochrany není standardní. Důležitá role bude také ze strany vlastníků a obcí, aby po provedené analýze rizikových oblastí došlo například k požárnímu oddělení sídelních oblastí od lesa.
Karlovarský kraj chce také podporovat vytváření vodních ploch v krajině s tím, aby některé z nich byly použitelné jako zdroj hasební vody. Loni jsme také zahájili pilotní projekt k přípravám na lesní požáry s Lázeňskými lesy KV, kde na základě podepsané dohody vytváříme zásahovou dokumentaci pro velitele zásahu s přehledem druhů porostů, sjízdnosti a stavu lesních cest, a to v moderním pojení geografického informačního systému. Výstupy z tohoto projektu bychom rádi aplikovali s dalšími vlastníky lesů.
Už dříve jste naznačil, že změnou klimatu riziko stoupá. Existuje nějaký časový horizont, kdy by mohlo překročit únosnou mez?
O vlivu změn klimatu na zvyšující se riziko lesních požárů nepochybuji. V Karlovarském kraji jsme v loňském roce zaznamenali o 100 požárů v krajině více než v roce 2021. Minimální čas, který na přípravy máme, je zhruba 10 let. To již v regionu bude výrazně více tzv. „požárně nebezpečných dnů“, než je tomu nyní. Zmíněná studie Akademie věd je počítána do roku 2050, což je ovšem „již“ za 27 let, kdy lze předpokládat, že 31 procent lesních stanovišť v Karlovarském kraji bude ve vysokém požárním nebezpečí. Touto dobou už by ovšem jak hasiči, vlastníci lesů, obce i všichni ostatní zainteresovaní měli být dobře připraveni, abychom nebyli zaskočeni.