„Černá Hora učinila rozhodnutí a já to rozhodnutí respektuji a Jakovovi Milatovičovi gratuluji,“ prohlásil ve volebním štábu Djukanović, který v prezidentském úřadu setrvá do 21. května.
Milatović je šestatřicetiletý bývalý ministr hospodářství, který má podle agentury DPA blízko k srbské pravoslavné církvi a podporuje vstup Černé Hory do Evropské unie.
V prvním kole prezidentské volby 19. března skončil druhý za Djukanovičem; hned po něm mu ale vyjádřili podporu třetí a čtvrtý kandidát v pořadí.
Výsledek prezidentských voleb je v této balkánské zemi rozhodující pro rovnováhu moci. Černohorci půjdou za dva měsíce k volbám znovu, aby vybrali své zástupce v parlamentu, který prezident Djukanović rozpustil v půlce března. Výkonnou moc v zemi kromě dosluhujícího Djukanoviče zastává už od loňského srpna vláda v demisi.
Jakov Milatović- Milatovičovým deklarovaným cílem je například urychlení přístupových jednání s Evropskou unií, která v posledních letech stagnují. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu podpořil Milatović stanoviska NATO.
- Na rozdíl od odcházejícího prezidenta je pro sbližování se sousedním Srbskem. Vláda, jíž byl součástí, byla považována za prosrbskou a proruskou a měla silné vztahy se srbskou pravoslavnou církví, jejíž sídlo je v Bělehradě. Paradox, který Milo Djukanović neopomněl zdůraznit, když svého rivala obvinil, že je zranitelný vůči vlivu Bělehradu. Srbsko podle něj hledá v Černé Hoře ty, kteří by mohli bránit jeho evropské cestě. V Milatovičovi ho „našlo“.
- Milatović vstoupil do politiky před třemi lety, když se po vítězství opozice stal v prosinci 2020 ministrem hospodářství ve vládě premiéra Zdravka Krivokapiče. Ministrem byl do loňského dubna. Kritici mu během jeho vládního angažmá vyčítali populismus, například když v rámci daňové reformy zrušil povinné příspěvky zdravotního pojištění.
- Jeho další rozhodnutí – zvýšit minimální důchod na 270 eur (dříve necelých 163 eur) a minimální mzdu na 450 eur (dříve 250 eur) – odborníci podle agentury DPA stále považují za kontroverzní. Podle Světové banky totiž činil loni na podzim veřejný dluh Černé Hory 73 procent hrubého domácího produktu. Pro letošní rok se očekává nárůst HDP o 3,4 procenta.
- V roce 2022 založil s tehdejším ministrem financí Milojkem Spajičem hnutí Evropa teď, které vyhrálo loňské komunální volby. Očekávalo se, že Milatović se stane novým starostou hlavního města, ale vše dopadlo jinak. V polovině února státní volební komise odmítla prezidentskou kandidaturu Spajiče, lídra hnutí Evropa teď, protože bývalý ministr financí v Krivokapičově vládě má jak černohorské, tak srbské občanství. Dvojí občanství je však v Černé Hoře možné pouze ve výjimečných případech. Milatovič tedy nastoupil do voleb jako náhradní kandidát.
- Milatović se narodil 7. prosince 1986 v Podgorici. Má bohaté mezinárodní zkušenosti. Absolvoval ekonomii na Podgorické univerzitě a poté dál studoval v USA, Rakousku či v Itálii. Před vstupem do politiky pracoval v Deutsche Bank ve Frankfurtu nad Mohanem a poté v Evropské bance pro obnovu a rozvoj (EBRD) v Londýně.
- V roce 2006 hlasoval v referendu pro nezávislost Černé Hory na Srbsku.
- Člen pravoslavné církve Milatović hovoří anglicky, italsky a španělsky, je ženatý a má tři děti.
|
