Morawiecki také poznamenal, že v této záležitosti nesdílí názory katolické církve. Zaujal tím kromě polských médií i agenturu AP, podle které jde o „izolovaný názor“ mezi vůdci 27 členských států Evropské unie - a v žádném z nich trest smrti neplatí.
Morawieckého za jeho vyjádření kritizovala polská opozice, podobné názory jsou prý příznačné pro autoritářské vládce.
Premiér debatoval na Facebooku a v odpovědi na otázku svého zjevného odpůrce, zda by obnovení trestu smrti za nejtěžší zločiny včetně vlastizrady mohlo zabránit vládě ještě víc uškodit společnosti, uvedl, že to by se mělo promyslet a že by se nemělo postupovat unáhleně.
„Za nejtěžší zločiny by podle mého názoru měl být trest smrti přípustný.“
Mateusz Morawiecki, polský premiér
Zrušení trestu smrti pokládá za „předčasný vynález“ 90. let minulého století: „Za nejtěžší zločiny by podle mého názoru měl být trest smrti přípustný,“ řekl. „V tomto názoru nesouhlasím s naukou církve, protože jsem stoupencem trestu smrti. Ale nemáme ho,“ dodal šéf vlády, který je podobně jako většina jeho krajanů praktikujícím katolíkem.
Poláky letos čekají parlamentní volby. Termín ještě nebyl stanoven, ale nejspíše budou volit zákonodárce na podzim.
Trest smrti v Polsku zrušili v roce 1998 přijetím nového trestního zákona během příprav na vstup do EU. Poslední poprava se odehrála ještě za komunismu, 21. dubna 1988 v krakovském vězení Montelupich oběsili muže odsouzeného za znásilnění a vraždu sousedky. Pokusil se také zabít její dvě dcery, aby se zbavil svědků, ale dívky přežily. O několik týdnů později se trest smrti přestal vykonávat.
