„Nedošlo u něj k plné resocializaci, aby bylo možné vyloučit, že v budoucnu se dopustí trestné činnosti,“ zdůvodnila soudkyně Alena Štěpánová. Biederman proti rozhodnutí podal stížnost, kterou se bude zabývat Krajský soud v Liberci.
Devětačtyřicetiletý Biederman svoji žádost opíral o fakt, že dnes je již jiným člověkem a navíc trpí nevyléčitelnou roztroušenou sklerózou. „Chodím na chemoterapie, pobírám invalidní důchod. Jsem teď v podstatě poloviční mrzák. Na svobodě budu rád, když se budu schopen postarat sám o sebe. Chci už jen v klidu dožít,“ uvedl vrah.
Soudkyně ale opáčila, že těžká nemoc nemůže být předmětem líčení o podmínečném propuštění, tím by bylo líčení o přerušení trestu ze zdravotních důvodů.
Pokus dostat se na svobodu učinil Biederman už v roce 2020, ale dva roky trvalo vypracování psychologických a psychiatrických posudků. Ty konstatovaly, že Biederman ve vězení sice nedostal žádné důtky, ale letos v květnu odmítal stravu s tím, že dokud z jeho pracoviště ve věznici neodejde jiný problémový vězeň, jíst nezačne. To znalec posoudil jako nátlakové jednání.
Za mřížemi je už 26 let
Ota Biederman se osobně líčení nezúčastnil, soud se s ním spojil prostřednictvím videokonference z věznice Rýnovice, kde si trest odpykává. Za mřížemi je už 26 let. Po dvaceti letech přitom doživotně odsouzení – pakliže nemají zpřísňující paragraf – mohou o propuštění požádat.
V praxi se to ale téměř neděje. Žádný doživotně odsouzený vrah v Česku se zatím standardní cestou skrze žádost u soudu na svobodu nedostal. Jiřího Kajínka omilostnil prezident, Robert Tempel byl osvobozen Evropským soudem pro lidská práva a František Müller, kterého k doživotí odsoudila německá justice za účast na pokusu o loupežnou vraždu klenotníka v Německu v roce 1995, vlastnoručně nikoho nezabil.
Kolínský gang: vraždili dýkami i lankem, jezdili autem „na dvě tři mrtvoly“ |
Kolínský gang, jehož byl Oto Biederman členem, podobně jako Orlický gang dlouho unikal pozornosti policie. Smyčka kolem něj se začala stahovat až 17. ledna 1996, kdy Oto Biederman v hotelu Apollo ve Valašském Meziříčí spáchal již pátou vraždu. Tenkrát zemřel podnikatel ze Vsetína Tomáš Bleier, jehož společník dlužil dva miliony korun jiným podnikatelům z Litvínova.
Ti si Kolínský gang najali, aby z mužů peníze vymohl. Biederman se ale rozhodl Bleiera zabít. Spoléhal se na to, že vražda dostatečně zastraší a přiměje Bleierova společníka dluh uhradit a gang zabitého muže alespoň ještě oloupí. „Zdraví tě Litvínov,“ pronesl Biederman, když zasadil podnikateli první z mnoha bodných ran nožem. Z hotelu pak vrazi odjeli autem, ale náhodný svědek si povšiml espézetky. Policisté pak už šli na jisto.
Ota Biederman pak šokovaným kriminalistům detailně popsal i další čtyři vraždy, s nimiž ho původně nespojovali. Dvě z nich byly stále ve fázi vyšetřování a o dvou ani nevěděli. Biederman pak prozradil, jak gang fungoval: jeho šéfem byl ředitel bezpečnostní agentury a bývalý kladenský hokejista Ivan Vrábel, jeho švagr Roman Procházka a jeden ze sekuriťáků Jiří Šťastný.
První vražda v roce 1993
Skupina vraždila poprvé na jaře 1993, kdy chtěli odcizit tržbu z obchodního domu Krone v Praze. Nočního hlídače nejprve omráčili tonfou do hlavy, pak ho škrtili ocelovým lankem a nakonec ubodali nožem a jehlicí.
Gang se pak rozrostl o další lidi. Na jaře 1995 se rozhodli zavraždit a okrást zdánlivě úspěšného majitele výrobny rukavic. Ten se před skupinou vychloubal, jak se jeho firmě daří, vrazi však u něj našli jen sedm tisíc, trezor u něj doma pak byl prázdný. Biederman mu vpálil do hlavy a hrudníku dva projektily z revolveru Astra kalibr 38. Mrtvolu zakopali na Kolínsku.
Roztrpčen neúspěchem se gang jen o pár měsíců později vypravil na Prahu 9, kde chtěli vyloupit benzínku. I tato loupež se zvrtla ve vraždu. Biederman u soudu tvrdil, že muže chtěl jen vyděsit a při jeho náhlém prudkém pohybu na něj mimoděk vystřelil.
„Řekl jsem mu, ať mi dá peníze a pro větší efekt jsem natáhl kohoutek pistole. Zbraň totiž v tu chvíli vydává zvláštní, odstrašující zvuk. Víte, co to udělá s obětí, když se náboj stěhuje do válce?“ popisoval Biederman okamžiky před vraždou. Lup 30 tisíc korun skupina ještě ten večer utratila ve striptýzovém klubu.
Další obětí gangu se stal jeho samotný člen Jaroslav Pavlíček Ten zdědil od své tety pozemky v Suchdole, jichž se chtěl šéf gangu Ivan Vrábel zmocnit. Exekucí byl opět pověřen Biederman. Svého kumpána vylákal k sobě domů do Tlustovous, kde ho zastřelil samopalem škorpion. Následně se ale ukázalo, že pozemky na zabitého muže ještě nebyly převedeny a gang z vraždy nezískal ani korunu.
Ota Biederman svou výpovědí nejen objasnil předchozí vraždy, ale pomohl též usvědčit další členy gangu, kterých bylo v součtu deset. Trest v délce 24,5 let dostal šéf bandy Ivan Vrábel z Berouna, Milan Chládek z Tuklat šel sedět na 18 let. Oba přímo nezabíjeli, ale vraždy si objednávali a inscenovali. Romanu Procházkovi, obžalovanému z vraždy a nedovoleného ozbrojování, soud napařil 13 let. V případě Miroslava Karnoše, obžalovaného z vraždy, soud potvrdil 13,5 roku vězení, stejně tak Jiřímu Šťastnému 12,5 roku. Sám Ota Biederman dostal doživotí.
