Bylo tomu tak už před pěti lety. I tehdy krajně levicový kandidát, jehož úspěch byl dlouho absurdní představou, těsně před prvním kolem voleb vystřelil v průzkumech nahoru a dostal se do první pětky. Seznamte se, Jean-Luc Mélenchon.
Sedmdesátiletý poslanec zkouší své štěstí v prezidentském klání už potřetí. Jako výborný řečník umí strhnout davy včetně mnoha mladých Francouzů i ostře napadat své protikandidáty. V politice je díky tomu už dekády. V letech 2009 až 2017 seděl v Evropském parlamentu, po dvě funkční období působil jako senátor a na začátku nového tisíciletí i jako náměstek ministra školství pro odborné vzdělávání.
Mélenchon kdysi stál u zrodu Socialistické strany (PS). Tu však po třiatřiceti letech opustil a přišel s Levicovovou stranou, protože ze socialistů se podle něj stali „zaprodanci“. Prezidentských voleb v roce 2017 už se pak účastnil jako vůdce hnutí Nepoddajná Francie (překládáno také jako Nepodrobená, v překladu La France Insoumise). I to založil.
Pokud jde o výsledky absolvovaných kandidatur, v roce 2012 získal přes 11 procent hlasů, o pět let později pak i s podporou francouzských komunistů skončil v prvním kole čtvrtý s 19,6 procenta hlasů. Průzkumy pár dní před letošním prvním kolem mu předpovídaly třetí místo a zhruba 15 až 16 procent hlasů.
„Myslím, že mám velmi vážnou šanci dostat se do druhého kola, a pan Macron by si měl položit otázku, zda si je opravdu jistý, že se tam dostane. Podívejte se na ty křivky,“ řekl Mélenchon s odkazem na klesající preference nynějšího prezidenta Emmanuela Macrona a naznačil tak, že ani krajně pravicová kandidátka Marine Le Penová neuspěje.
V roce 2019 dostal tříměsíční podmíněný trest a peněžitou pokutu za vyhrožování státním úředníkům, kteří vyšetřovali údajné finanční nesrovnalosti v jeho straně. Mélenchon se narodil v marockém Tangeru a svou vznětlivost připisuje právě středomořským kořenům.
Francouzské prezidentské volby 2022 |
Než vstoupil do politiky, živil se tento absolvent filozofie i jako učitel a novinář. Kritici Mélenchona označují jako „francouzského Cháveze“, který kromě bývalého venezuelského prezidenta podporoval také kubánského diktátora Fidela Castra.
Někdejší trockista je pravidelně přítomen na demonstracích různých francouzských odborů, podporuje v zemi tradiční stávky a stal se postrachem bohatých Francouzů. Na ty, kteří si ročně vydělají více než 400 000 eur, chtěl před minulými volbami uvalit 90procentní „superdaň“. Požadoval také, aby se omezilo propouštění zaměstnanců z prosperujících firem.
Některé čtvrti musíme vyčistit. Francouzští politici před volbami přitvrzují |
„Stejně jako v naší společnosti nedopustíme chudobu, nedopustíme ani hromadění bohatství. Peníze by neměly být shromažďovány, ale měly by být v oběhu, investovány, utráceny za obecné blaho,“ prohlásil v roce 2012.
Teď požaduje snížit hranici odchodu do důchodu na 60 let, minimální důchod by měl podle něj činit 1 000 eur. Nefandí jaderné energetice a chce, aby se v roce 2050 veškerá elektřina vyráběla z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Mélenchon je také častým a hlasitým kritikem kroků francouzské vlády v boji s koronavirem.
Ačkoli stojí na opačné straně politického spektra, v mnohém se jeho postoje podobají krajně pravicové Le Penové. Oba totiž dříve chtěli posilovat francouzské vztahy s Ruskem. Shodují se také v tom, že by Francie měla odejít z NATO. Levicový radikál ještě v březnu Severoatlantickou alianci označil za zbytečnou organizaci, která ve světě vyvolává napětí, a navrhl vznik nové aliance.
Mélenchon dále požaduje změnu ústavy, tvrdí, že Pátá republika se přežila, je třeba založit Šestou, chce skoncovat s „prezidentskou monarchií“, zvýšit pravomoci parlamentu a snížit věk voličů na šestnáct let. Na rozdíl od Le Penové je však Mélenchon zastáncem otevřených hranic, multikulturalismu i migrace.
Zmrazil by ceny potravin, zablokoval dohody
Kromě zmíněných bodů Mélenchon prosazuje i garance pracovních míst pro nezaměstnané nebo minimální mzdu ve výši 1 400 eur (34 872 korun) měsíčně. Zmrazil by také ceny potravin nebo pohonných hmot, prosazuje státní zásahy do ekonomiky. A zablokoval by i budoucí dohody o volném obchodu Evropské unie.
„Volný trh, jak vidíte, je chaos. Jiný svět je možný,“ vzkázal svým příznivcům, které zčásti tvoří i voliči protestních stran a hnutí. Mélenchon vyzývá i k mnohem ambicióznější klimatické politice a prezidenta Macrona obviňuje z nečinnosti.
Nový náboj pro jeho kampaň přinesla paradoxně právě ruská válka na Ukrajině. Lídr levice ještě nedávno tvrdil, že hlavním agresorem zde nebylo Rusko, ale NATO a Američané. „Spojené státy se rozhodly připojit Ukrajinu k NATO. A Rusko se cítí ponížené, ohrožené, napadené,“ řekl například televizi France 2. Až v posledních dnech změnil tón, začal kritizovat Kreml a agresi odsoudil s tím, že připomíná začátek první světové války.
Jako prakticky jediný relevantní kandidát levice má Mélenchon nicméně šanci přesvědčit stejně smýšlející voliče. Kandiduje sice ještě socialistka Anne Hidalgová, ta však nemá aktuálně ani pět procent preferencí a její kandidatura je mnohými považována za fiasko.
Mélenchon zahájil kampaň už v lednu a na jeho akce každý týden přišly tisíce lidí. Využil také jeden ze svých triků z minulosti a v jedenácti městech vystoupil jako hologram. „Originál“ byl v Lille a celkem jej podle médií sledovalo na dvacet tisíc Francouzů.
Kandidát na prezidenta navíc slibuje, že pokud projde do druhého kola, uspořádá v neděli 17. dubna setkání na stadionu Sebastiana Charlétyho v Paříži. Na stejné místo přišlo v roce 2007 před druhým kolem prezidentských voleb přes 55 tisíc lidí na podporu socialistky Ségolène Royalové.
Je propose la sortie de l'OTAN, organisation inutile qui provoque des tensions un peu partout.
Je propose que nous construisions, nous Français, des alliances altermondialistes. Des alliances qui partent de la nécessité de l'intérêt général humain. #MelenchonLyon https://t.co/cQl5aNMLGJ
