Pražské soudy porušily právo Kalibové na ochranu lidské důstojnosti a také její právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života, rozhodl ÚS. Podle Kalibové jde o zásadní rozhodnutí, zejména pro veřejně činné ženy z neziskového sektoru, novinářky, akademičky nebo právničky, které často čelí útokům založeným na misogynii, tedy nenávisti k ženám.
„Lidé, kteří jsou v podobném postavení, kteří jsou dlouhodobě intenzivně pronásledovaní, budou moci opřít svoje práva i v trestním řízení o tento nález ÚS,“ řekla ČTK Kalibová.
Během tří měsíců v roce 2020 dostala Kalibová od jednoho muže do své e-mailové schránky 114 zpráv, mnoho z nich hrubě vulgárních. Měly výhrůžný, zastrašující či hanobící charakter.
„I pokud by stěžovatelka neměla za to, že se jí vedlejší účastník pokusí skutečně fyzicky ublížit, míra strachu a narušení psychologické pohody, které musela v důsledku jeho jednání prožívat, musela být natolik vysoká, že zasluhovala trestněprávní ochrany,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Vojtěcha Šimíčka.
Obvodní soud pro Prahu 6 ani odvolací Městský soud v Praze muže nepotrestaly. „Je namístě položit otázku, co jiného by podle soudu představovalo vytrvalé a systematicky prováděné kontaktování stěžovatelky vedené snahou změnit její obvyklý způsob života a ohrozit její duševní rovnováhu než právě jednání vedlejšího účastníka,“ řekl Šimíček.
Pražské soudy ani po středeční události nemusí kauzu znovu otevřít. Ústavní soudci z podnětu Kalibové pouze konstatovali porušení jejích práv. Zrušení sporného usnesení o postoupení věci do přestupkového řízení Kalibová nepožadovala. I „deklaratorní“ nález podle ní pomůže změnit praxi v Česku. Prozatím tedy případ zůstává v přestupkovém řízení, kde podle Kalibové rozhodnutí zatím nepadlo.
Středeční nález ÚS přijal tříčlenný senát většinou dvou hlasů. Soudce Radovan Suchánek uplatnil odlišné stanovisko, prosazoval odmítnutí či zamítnutí stížnosti. „V trestním řízení vedeném o předmětných skutcích vedlejšího účastníka bylo prokázáno, že ten ji k ničemu nenutil (ani pohrůžkou násilí), a jeho jednání nemohlo podle závěru obecných soudů objektivně vzbuzovat ve stěžovatelce ani skupině obyvatel důvodnou obavu o zdraví nebo život,“ napsal Suchánek.
Přehlasovaný soudce upozornil také na to, že se nález nijak nevypořádal s dřívějším odmítnutím podobné stížnosti Kalibové. V usnesení tehdy ÚS uvedl, že práce v neziskové organizaci, která pomáhá obětem trestné činnosti a chrání lidská práva, je hodná úcty, avšak vyžaduje občanskou statečnost.
Pracovníci musejí počítat s tím, že se vystavují „zájmu osob omezeného rozhledu“, nezralých a frustrovaných. Nález však má vyšší váhu než usnesení, na což upozornila také Kalibová, která dříve vyjádřený postoj ÚS pokládala za nesprávný a nyní jej považuje za překonaný.
