Katedra české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Ostravské univerzity ve svém příspěvku na sociálních sítích uvedla, že „zemřel jeden z posledních velkých básníků 20. a zcela jistě též 21. století, kdy bylo i mezi všemi generacemi nutné sledovat jeho stále výjimečně přítomný hlas“.
Šiktanc se narodil v roce 1928, nedokončil studium Vysoké školy pedagogické, protože dal přednost žurnalistické praxi. Novinářskou práci začal v Mladé frontě, od roku 1950 byl redaktorem Československého rozhlasu, kde pracoval až do roku 1960. Od roku 1961 byl deset let šéfredaktorem nakladatelství Mladá fronta.
Vedle básnického díla se Šiktanc věnoval i tvorbě pro děti, byl autorem televizních a rozhlasových inscenací. Jeho literární počátky byly ovlivněny komunistickou ideologií, ale po roce 1968 byl tehdejším režimem pronásledován a publikovat mohl pouze v samizdatu a v zahraničí.
Vystřídal několik profesí, nakonec se začal živit jako volný spisovatel. V 70. a 80. letech publikoval Šiktanc pod jinými jmény, například pod jménem Vladimíra Pistoria, Jiřího Šebánka či Vladimíra Remeše.
Šiktanc je autorem více než dvou desítek básnických sbírek. Je držitelem Ceny Jaroslava Seiferta udílené Nadací Charty 77, získal ji dvakrát, za sbírku Srdce svého nejez v roce 1989 a v roce 2011 za sbírku Nesmír. Za sbírku Krevel dostal v roce 2000 Státní cenu za literaturu. Sbírka Zimoviště získala cenu Magnesia Litera pro nejlepší básnickou knihu roku 2004. V roce 2010 jej prezident vyznamenal medailí Za zásluhy.
