„Prezidenta zabili u něj doma cizinci, kteří mluvili anglicky a španělsky,“ uvedl premiér. Útočníci do domu prezidenta v metropoli Port-au-Prince vpadli kolem jedné hodiny ráno tamního času (sedm hodin SELČ).
Třiapadesátiletého Moïseho zavraždili a jeho ženu postřelili. Haitská první dáma již dorazila do nemocnice v Miami. Předseda vlády Joseph vyzval obyvatele karibského ostrovního státu ke klidu. Vraždu označil za „otřesný, nelidský a barbarský čin“. Uvedl, že policie a úřady mají situaci na ostrově pod kontrolou.
V hlavním městě ráno místního času panoval klid a v ulicích nebyly zesílené policejní hlídky či armáda, informovala agentura AFP. Podle agentury EFE byl v Port-au-Prince přerušen provoz na mezinárodním letišti.
Útok odsoudily Spojené státy, které jsou největším dárcem zahraniční pomoci Haiti. Britský premiér Boris Johnson uvedl, že je útokem zhrozen. Sousední Dominikánská republika oznámila, že okamžitě zavírá svou suchozemskou hranici s Haiti, a Kolumbie vyzvala Organizaci amerických států, aby na ostrov poslala svou misi.
Spory o konec vlády
Moïse vládl Haiťanům od roku 2017. Začínal jako podnikatel v zemědělství, v roce 2012 založil společnost Agritrans, která se zabývala přeměnou neobdělané půdy na úrodné banánové plantáže, což mu vyneslo přezdívku banánový magnát.
Kvůli sporům se za jeho vlády několikrát odsunuly parlamentní volby a prezident zemi vedl sám na základě dekretu, protože parlament zůstával prázdný. Kvůli tomu Moïse čelil odporu ze strany obyvatel, kteří jeho mandát považovali za nelegitimní. Prezident se také s opozicí přel o to, kdy přesně mu vyprší mandát.
Zatímco on i Spojené státy či Organizace amerických států (OAS) hovořili o roce 2022, opozice má za to, že Moïseho funkční období už dávno skončilo, a jmenovala i jeho nástupce. V únoru pak Moïse prohlásil, že unikl pokusu o atentát. Policie kvůli tomu zatkla dvě desítky lidí, včetně soudce nejvyššího soudu Ivickela Dabrésila a šéfky generální policejní inspekce.
Na sociálních sítích koluje neověřené video, které má ukazovat ozbrojené muže u prezidentovy rezidence:
Prezident také během čtyř let vyměnil sedm premiérů. Ten poslední – Joseph – měl skončit příští týden po pouhých třech měsících v úřadu. Nástupcem se měl stát Ariel Henry, jehož úkolem bylo uspořádat letos transparentní parlamentní volby. K tomu Haiti dříve vyzvaly OSN, Spojené státy či Evropská unie.
Kromě voleb se má na Haiti v září konat také referendum o změně ústavy. Reformu, jež by posílila výkonnou moc ve státě, prosazoval právě Moïse. Opozice i občanskoprávní organizace text nové ústavy zásadně odmítají.
Ekonomická krize
Podle kritiků nebyl Moïse schopen reagovat na krizi, ve které se Haiti nachází. Lidé si dlouhodobě stěžují na zhoršující se ekonomickou situaci i nepotrestanou zpronevěru státních peněz za bývalého vedení země. V létě 2018 protesty zažehl záměr vlády zvýšit ceny pohonných hmot a nepokoje vyústily v demisi premiéra a ministrů. Jen během letošního roku se za rezignaci prezidenta konalo několik demonstrací, píše BBC.
K politické krizi se podle serveru France 24 v poslední době přidaly únosy kvůli výkupnému, což jen dokreslovalo rostoucí vliv tamních ozbrojených gangů. Haiti patří mezi nejchudší země na světě a v roce 2010 jej zasáhlo ničivé zemětřesení, při kterém zemřely tisíce lidí. V rozbořených městech se pak rozjela i epidemie cholery.