Tragická událost, která nemá v historii novodobého fungování Úřadu práce obdoby. Přesně tak v kondolenci rodině zastřelené úřednice popisuje úterní tragickou událost generální ředitelství.
Muž útočil přímo v budově úřadu v centru Prahy. Kriminalistům k činu ve středu přiznal. Při výslechu prozradil, že se podobně chtěl pomstít mnoha dalším lidem, se kterými měl spory. Policie ho chce stíhat z několika trestných činů včetně vraždy.
„Nesmí se už nikdy opakovat. Proto se ještě více zaměříme na posílení bezpečnosti našich úředníků. Je to oblast, která má naši maximální pozornost,“ řekl generální ředitel Úřadu práce Viktor Najmon.
Případy agresivity, fyzických i slovních útoků však nejsou ojedinělé. Podle mluvčí Generálního ředitelství Úřadu práce Kateřiny Beránkové se instituce už několik let snaží zvýšit bezpečnost, aby ochránily zaměstnance i klienty. Přibližuje, že za poslední tři roky utratily úřady práce přes 32 milionů korun na více než 550 bezpečnostních přepážek. Jednotlivé pobočky jsou také postupně vybavovány kamerovými systémy a spolupracují s policií či ostrahou.
Mezi dalšími opatřeními, které mají zajistit větší bezpečnost, jmenuje také vyšší počet pracovníků v kancelářích, bezpečnostní přepážky, navzájem propojené místnosti z důvodu zajištění úniku či SOS tlačítka. Hovoří také o psychologické přípravě zaměstnanců a školeních krizové komunikace.
Policie zadržela muže, který zastřelil úřednici. Je podezřelý i z dalších činů |
A bezpečnost je proč zvyšovat. Případů útoků vůči úředníkům je každoročně vysoký počet. Za poslední čtyři roky evidují úřady v průměru přes pět set incidentů ročně. Vloni to bylo 458 událostí a podáno bylo 38 trestních oznámení.
Počet útoků na úřadech práce v posledních letech:2017 - 560 |
Co se týče letoška, jen od ledna do května 2021 zaznamenaly úřady práce po celé republice 168 incidentů a padlo celkem 17 trestních oznámení. Z celkového počtu všech konfliktů se v 56 případech jednalo o vyhrůžky, 64 incidentů tvořily vulgární slovní útoky a v 8 případech se jednalo o napadení fyzické. U 9 útoků došlo také k poškození majetku.
Každoročně dochází k incidentům nejčastěji v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. V prvním jmenovaném bylo letos 27 incidentů, ve druhém 38. „Stoupá i počet útoků, kdy jsou klienti pod vlivem alkoholu či návykových látek. Měsíčně jde o několik desítek takových případů,“ uvedla Beránková.
Agrese na denním pořádku
Například v roce 2011 napadl nezaměstnaný muž v Kolíně jednu z úřednic poté, co se mu nelíbilo, když se jej při vyplňování vstupního dotazníku zeptala, zda si práci hledá také sám, nejen prostřednictvím úřadu. Ženu několikrát udeřil pěstí do obličeje a způsobil jí otřes mozku.
V roce 2014 pak jeden z uchazečů o zaměstnání napadl pracovnici kutnohorského úřadu práce. „Ve čtyři hodiny, když už tady bylo opravdu málo lidí, přišel uchazeč. Bylo s ním zahájeno správní řízení, takže jsem si myslela, že s ním sepíšu protokol. Vypadalo to všechno v klidu, pak se strašně rozčílil a začal nadávat. Když jsem se ho snažila dostat z kanceláře, tak mě napadl,“ uvedla tehdy napadená Jana Larvová.
Muž zranil úřednici „pracáku“, chtěla ho vyřadit z evidence |
Dotyčný podle ní sprostě nadával a zaútočil na ni v okamžiku, kdy se ho snažila vykázat. Přestože měla k dispozici alarm, nestihla jej zaktivovat – bála se, že by s ní útočník mohl smýknout o radiátor. Tísňové tlačítko za ni stiskla kolegyně z vedlejší kanceláře, která ji viděla ležet na zemi. Strážníci na místo dorazili do tří minut, útočník ale mezitím odešel.
Kvůli čemu jsou lidé na úřadech práce nejvíce agresivní?Mezi hlavní důvody, které vedou k napadání zaměstnanců úřadů práce, patří podle Beránkové nespokojenost s výplatním termínem, s výší dávek či jejich nevyplacením v hotovosti, nepřiznáním dávky či podpory v nezaměstnanosti nebo se zákonným sankčním vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání. Velkou roli hrají v tomto ohledu také exekuce. Nejčastějšími terči slovního a fyzického napadání ze strany klientů jsou pracovníci hmotné nouze. Dochází k nim ale i v oblasti zaměstnanosti a státní sociální podpory. Z 99 procent působí na těchto postech ženy, které jsou verbálně napadány velmi ponižujícím způsobem |
Nepodmíněný desetiměsíční trest za výhrůžky pak dostal v témže roce muž z Brněnska. Na oddělení nepojistných sociálních dávek přišel s žádostí o vyplacení příspěvku na bydlení. Proces však nešel podle jeho představ, takže úředníkovi začal vyhrožovat fyzickým napadením a zabitím. Také se jej zeptal, zda chce mít nůž zapíchnutý v břiše a opakovaně vykřikoval vulgární urážky. Týž den se vrátil ještě jednou a úřednice se ptal, zda už někdy letěla z okna.
„Proženu ti kulku hlavou, ty svině.“ Záznamy z napadení úředníků děsí |
Další incident se stal například v roce 2016, kdy jednačtyřicetiletý muž přišel na pravidelnou schůzku na karlovarském úřadu práce. Úřednice mu však sdělila, že ho chce vyřadit z evidence, protože si neplní své povinnosti. To muže rozčílilo a v návalu vzteku praštil do monitoru počítače. Ten na ženu spadl a zranil ji.
Muž zranil úřednici „pracáku“, chtěla ho vyřadit z evidence |
Agresivita se řeší už několik let
Problematika zvyšující se agresivity se řešila například už v roce 2014. Tehdy Beránková uvedla, že slovní útoky, bouchání do stolu, kopání do židlí, shazování počítačů a prásknutí dveřmi jsou téměř na denním pořádku na všech pracovištích.
V návaznosti na zvyšující se agresivitu se úřady rozhodly využít dotace na zavedení asistentů prevence kriminality. Ti se rekrutují z řad nezaměstnaných a fungují nejen na úřadech práce jako neozbrojená ochranka. Komerční bezpečnostní služby využívají úřady také, navíc spolupracují s policií - strážníci se chodí několikrát denně na úřad ukázat.
„Rakovinu, ať máš v hubě!“; „Počkám si na tebe a rozkopu ti tvojí držku!“; „Tak nežer a něco dělej!“
Nadávky mířené na úředníky
„Nervozita klientů stoupá i v souvislosti s jejich špatnou ekonomickou situací. Spolupráce s nimi pak není nijak jednoduchá. Jejich agresivita negativně působí na ostatní a dopad jejich jednání na pracovní podmínky a prostředí je opravdu značný,“ řekla tehdy.
Jak dodala, přestože většinu útoků na zaměstnance tvoří slovní napadení, nezřídka jim takové chování způsobuje těžkou psychickou újmu, stres a pocit ponížení, obavy mají z napadení mimo úřad. „Výsledkem je pak mnohdy zbytečný odchod kvalifikovaných zaměstnanců, kteří už nechtějí a ani nemohou snášet trvalé napětí a stres na pracovišti,“ zdůraznila.
Úřady práce zavedou přepážky jako na poště. Ochrání před agresory |
Tyto incidenty také odrazují další klienty. Například starší lidi, maminky s malými dětmi, postižené, kteří se pak na úřad bojí chodit. Beránková v této souvislosti připomíná, že je nutné dbát právě na pohodlí klientů, kteří si své záležitosti chtějí vyřídit v pokud možno příjemném prostředí.