Podle listu The Wall Street Journal má uvolnění podstatné geografické dopady. „USA, aniž by provokovaly ostatní pohybem vlastních zbraní, mohou pozorovat, jak blízký spojenec vyvíjí technologii, která posiluje jeho vlastní regionální vojenské zastrašování,“ píše deník.
Krok zvažovala už administrativa exprezidenta Donalda Trumpa, kvůli napjatým vztahům Washingtonu a Soulu za jeho vlády od toho ale upustila. Ačkoliv administrativa jeho nástupce Joe Bidena je v mnohém ideologicky rozdílná, má společný podezřívavý pohled na Čínu jako hlavního hráče v regionu.
Na rozdíl od solitérního Trumpa Biden preferuje tradičnější americký přístup získání spojenců, který jsou na různých pozicích schopni držet hlavního politického konkurenta v šachu. Tato strategie se projevila na summitu G7, kde se představitelé přítomných zemí v čele s Bidenem zavázali k obnově infrastruktury nejchudších zemí ve snaze omezit globální vliv Číny.
Bezpečností specialisté jsou přesvědčeni, že rozvázání rukou Jižní Koreje míří právě na Čínu. „Zrušení raketových směrnic má regionální bezpečnostní důsledky, které jdou nad rámec Korejského poloostrova,“ myslí si Oh Mijeonová, specialistka na bezpečnostní témata v Asii z washingtonského think tanku Atlantická rada.
Omezení raketového doletu
Limit na vzdálenost raket zavedly USA v roce 1979, když v Jižní Koreji vládl vojenský diktátor Park Chung-hee. Vojenská vláda měla o rakety značný zájem, Washington se ale obával, že by blízký spojenec Spojených států mohl nechtěně nesprávným použitím raket způsobit vojenskou roztržku.
Do řinčení zbraní v Koreji vstupuje Čína: kárá Kimovy testy i manévry USA |
Zpočátku mohla Jižní Korea používat rakety s doletem jen 180 kilometrů. Postupně ale USA omezení uvolňovaly v reakci na řinčení zbraní, které se ozývalo ze sousední KLDR.
Povolení raket do vzdálenosti 800 kilometrů v roce 2012 prakticky znamenalo, že Jižní Korea může zasáhnout důležité vojenské cíle v KLDR. Podle serveru Diplomat rozhodnutí Washingtonu neomezovat dosah jihokorejských raket tedy nepřinese podstatnou změnu, co se týče schopnosti Jižní Koreje udeřit na svého severního souseda.
Tichá Čína
Severokorejská média krok nicméně odsoudila jako připomínku „nepřátelské politiky USA vůči KLDR“ a znak „hanebného dvojího jednání“ Spojených států, které se snaží omezit severokorejské programy vývoje balistických raket.
Jižní Korea odpověděla raketovým cvičením na jaderný test KLDR |
Oficiálně ale KLDR nevydala formální stanovisko. Podle Diplomatu do jisté míry režimu uvolnění vyhovuje. Může totiž nyní s větší razancí tvrdit, že svůj balistický program vyvíjí v reakci na údajné ohrožení, které zemi hrozí ze strany jižního souseda.
Ani Čína se k celé záležitosti nevyjádřila. Umístění amerického protiraketového systému v Jižní Koreji ji přitom velmi rozčílilo.
Experty ale mlčení příliš nepřekvapuje. „Pro Čínu jsou jihokorejské rakety ovládané Soulem méně hrozivé než americké rakety ovládané Washingtonem,“ vysvětluje Tchung Čao z think-tanku Center for Global Policy.
Uvolnění raketových restrikcí zapadá do celkového trendu posilování autonomie jihokorejských vojenských sil. Očekává se, že Soul v roce 2020 mohl nad svou armádou získat operační vedení v případě vypuknutí války, které podle desetileté dohody patřilo USA.
Se zvyšující se nezávislostí na USA nelze vyloučit možnost, že spíše než Washingtonu se Jižní Korea bude chtít držet vlastních ekonomických zájmů a nebude chtít vstupovat do konfliktních vztahů s Čínou jako jedním z hlavních obchodních partnerů.
4. září 2017 |
