Už před dvěma lety ohodnotil Zeman schválení aliančního bombardování bývalé Jugoslávie svou vládou v roce 1999 s odstupem jako chybu. Akci Severoatlantické aliance, do které Česká republika několik dnů předtím vstoupila, označil za akt mocenské arogance.
NATO se tehdy rozhodlo bombardovat území srbsko-černohorské Jugoslávie kvůli masakrům, do nichž se srbská armáda začala pouštět v Kosovu, jehož albánské obyvatelstvo se chtělo odtrhnout.
„Celou dobu mě to trápilo,“ doprovodil Zeman svou omluvu. “V době, kdy se rozhodovalo o bombardování Jugoslávie, byla Česká republika několik týdnů v Severoatlantické alianci, byli jsme poslední, kdo dal souhlas a zoufale jsme se ohlíželi alespoň po jedné zemi, která by se s námi spojila a byla by proti, ale zůstali jsme sami,“ vysvětloval.
Prezident Miloš Zeman by mohl na konci roku navštívit při otevření Českého domu v Bělehradě Srbsko.
Srbský prezident Aleksandar Vučić
„Přesto nás to neomlouvá, přesto to byl nedostatek odvahy. A touto omluvou a prosbou za odpuštění jsem se zbavil mnohaletého traumatu, protože pokání osvobozuje a, jak říkávají latiníci, dixi et salvavi animam meam, řekl jsem a spasil jsem svoji duši,“ dodal Zeman.
Zeman udělil v úterý srbskému prezidentovi Aleksandaru Vučičovi nejvyšší státní vyznamenání Řád bílého lva první třídy. Předal mu ho na Pražském hradě. Český prezident dostal vysoké srbské vyznamenání určené prezidentům či premiérům, a to Řád Srbské republiky na stuze. Vučić mu ho udělil již loni, v úterý mu ho předal.
Zeman Vučičovi udělil Řád Bílého lva za „zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky. Tento řád je nejvyšším českým státním vyznamenáním, druhým je Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Prezident uděluje také medaile Za hrdinství a Za zásluhy.
Prezident republiky Miloš Zeman se v přítomnosti srbského prezidenta Aleksandara Vučiće osobně veřejně omluvil za bombardování tehdejší Jugoslávie v roce 1999.
Prezident republiky Miloš Zeman osobně poprosil srbský národ za odpuštění.
❤️
Řádovými dny pro propůjčování či udělování státních vyznamenání českým občanům jsou 1. leden a 28. říjen, zvykem je předávat je především během slavnostního večera 28. října na Pražském hradě. Cizí státní příslušník je ale může dostat kdykoli.
Řád Srbské republiky je nejvyšší srbské státní vyznamenání, které se uděluje ve dvou třídách, a to buď na velkém náhrdelníku nebo na stuze. Zemanovi Vučić vyznamenání udělil loni 15. února při příležitosti oslav Dne státnosti, a to za „vynikající zásluhy o rozvoj mírové spolupráce a přátelských vztahů mezi Srbskou republikou a Českou republikou“.
Zeman uvítal Vučiče na Pražském hradě s vojenskými poctami. Jde o první oficiální prezidentskou návštěvu od začátku pandemie. Obě hlavy státu by měly mluvit o bilaterálních vztazích, rozšiřování Evropské unie na západní Balkán nebo o pandemii koronaviru.
Vučiče na prvním hradním nádvoří uvítala čestná jednotka Hradní stráže i její hudba. Součástí ceremonie byla i vojenská přehlídka. Oproti minulosti uvítání český prezident absolvoval na vozíku, který tlačil jeho ochránce.
Na nádvoří byli přítomni i členové národních delegací, za českou stranu přišli například ministr zahraničí Jakub Kulhánek, ministryně financí Alena Schillerová nebo ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Zeman v neděli Frekvenci 1 řekl, že chce se srbským prezidentem mluvit o přátelství mezi oběma národy. Ocenil nezávislou zahraniční politiku Srbska. Srbskému magazínu CorD Magazine nedávno řekl, že mezi hlavními tématy diskuse budou bilaterální vztahy s důrazem na ekonomické vazby a podporu vzájemných investic. Prezidenti budou mluvit také o pandemii koronaviru, Zemana budou zajímat srbské zkušenosti s očkováním. Srbsko kromě západních očkovacích látek využívá i vakcíny z Ruska a Číny.
Dalším bodem jednání je otázka budoucího rozšiřování Evropské unie a související situace v regionu západního Balkánu. Dá se tak očekávat, že zazní i otázka uznání Kosova. Zeman při své návštěvě Bělehradu v roce 2019 řekl, že by Česko mělo uznání nezávislého Kosova vzít zpět.
Vučić se sejde i s Babišem
Vučić do Česka přicestoval v pondělí a zůstane do středy. V úterý se sešel také s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a Sněmovny Radkem Vondráčkem. S Vondráčkem prezident hovořil o vstupu Srbska do Evropské unie, které předseda Sněmovny plně podporuje. „Chceme, aby bylo Srbsko v Evropské unii, protože budeme mít přirozeného spojence,“ řekl Vondráček po schůzce s prezidentem, se kterým se shodli na tom, že Česko a Srbsko mají vynikající vztahy.
Ve středu se Aleksandar Vučić sejde i s premiérem Andrejem Babišem.
Vučić Česko v minulosti navštívil jako premiér v roce 2014. Ve funkci prezidenta, kterým se stal v květnu 2017, byl v Praze na pracovní návštěvě na podzim 2019, kdy se zúčastnil jednání visegrádské skupiny (ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko).
Zeman naopak byl v Srbsku jako hlava státu v roce 2019 na oficiální návštěvě a v dubnu 2014 na státní návštěvě. Do země se také vydal jako premiér, v lednu 2002 na oficiální návštěvu Srbska a o sedm měsíců za českými vojáky, kteří působili v misi KFOR v Kosovu.
V Srbsku byl už letos premiér Andrej Babiš i tehdejší ministr zahraničí Tomáš Petříček. Oba podpořili, stejně jako v úterý i Vondráček, přijetí Srbska do Evropské unie. Petříček při své březnové cestě označil spolupráci se západním Balkánem a jeho budoucí integraci do EU za jednu z priorit české zahraniční politiky. Srbsko získalo status kandidáta členství v EU v roce 2012. První kapitoly přístupových rozhovorů s ním unie otevřela o tři roky později.
Podívejte se na archivní reportáž výročí bombardování Jugoslávie:
23. března 2009 |
