Pětadvacetiletý Pavel ze Šumperka cítí následky i po třech letech od chvíle, kdy měl infikované klíště.
„Měl jsem ho přisáté v podpaždí. Přišel jsem na to až druhý den, kdy mě místo po sprchování hodně svědilo a klíště bylo dost velké,“ popisuje.
Navíc si klíště při pokusu o vytažení ještě zatrhl a musel si nechat zbytek vytáhnout v chirurgické ambulanci. Dál tomu nevěnoval pozornost. Jenže po několika dnech cítil chřipkové příznaky. „Myslel jsem, že po pár paralenech to přejde. Jenže po úlevě se můj stav dost zhoršil. Bylo mi hodně zle,“ líčí.
Diagnóza zněla: klíšťová encefalitida. Tři týdny ležel v nemocnici. „Celkem trvalo čtvrt roku, než jsem se z toho jakžtakž dostal. Často se mi ale vrací bolest hlavy, kterou jsem do té doby neznal,“ dodává.
Klíšťová encefalitida je virové onemocnění, které zasahuje nervovou soustavu včetně mozkové tkáně. Pokud dojde k přisátí parazita či nymfy, začne po několika hodinách infikovat lidský organismus.
Nástup nemoci je pomalý, počáteční příznaky se podobají chřipce. Potíže ale po několika dnech odezní. Poté nastupuje druhá fáze onemocnění, kdy je zasažen nervový systém. Objevuje se zhruba po dvou týdnech od prvních příznaků.
Léčba je zdlouhavá a komplikovaná. Řada pacientů, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu, trpí celoživotními následky. Jsou i případy úmrtí.
Očkovaných je v České republice velmi málo
Ačkoli právě vrcholí očkování proti covidu-19, které má oslabit koronavirovou pandemii, lidé by neměli zapomínat ani na očkování proti klíšťové encefalitidě, upozorňují lékaři.
S nástupem teplejšího počasí totiž začíná období, kdy je velká pravděpodobnost, že si z lesa či louky přinesou přisáté klíště. Nakažené pacienty léčí v Olomouckém kraji infekční oddělení prostějovské nemocnice. V loňském roce tam zaznamenali několik desítek případů.
„Záleží na klimatických podmínkách a především na tom, jaká je zima a jaro. Standardně nástup klíšťat začíná kolem dubna, ale když jsou teplejší dny, tak jejich aktivita narůstá a může to být klidně již v březnu,“ informuje primář infekčního oddělení prostějovské nemocnice Zdeněk Prokeš.
Hojně rozšířený parazit v českých klimatických podmínkách přenáší závažná onemocnění, jako je lymská borelióza, proti které se očkovat nelze a léčí se antibiotiky, či klíšťovou meningoencefalitidu s možností preventivního očkování.
„Česká republika stále patří k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. V roce 2020 bylo nahlášeno celkem 854 případů, což potvrzuje rostoucí trend posledních let,“ říká Hana Tkadlecová ze společnosti Avenier provozující centra očkování a cestovní medicíny.
Přesto je proočkovanost v Česku velmi nízká. Podle Tkadlecové to není ani třetina populace. Nízká proočkovanost má však odraz ve vyšších počtech pacientů s klíšťovou encefalitidou.
Loňský rok byl pro prostějovské lékaře dokonce nadprůměrný. „Klíšťových encefalitid bylo poměrně dost, od května do září se jednalo přibližně o čtyřicet pacientů,“ sdělil primář Prokeš.
Pacient měl encefalitidu i boreliózu zároveň
Lékaři na infekčním oddělení prostějovské nemocnice se setkali také s ojedinělými případy, kdy jedno klíště nakazilo pacienta jak klíšťovou encefalitidou, tak i lymskou boreliózou.
Klíšťová encefalitida versus borrelióza. Jak se liší projevy a léčba? |
„Pacienti vyžadovali hospitalizaci, neboť měli zánět mozkových blan, ale také zdravotní problémy související s lymskou boreliózou,“ popsal mluvčí nemocnice Adam Knesl.
Při pobytu v přírodě je dobré chránit se repelenty či krémy odpuzujícími hmyz, nosit vhodné oblečení a obuv při pobytu v lese a rovněž se po každé procházce v přírodě pečlivě prohlédnout.
Pokud si člověk klíště přinese přisáté na kůži, je nutné se ho správně zbavit. Klíště je nejlepší odstraňovat v gumových rukavicích, zakápnout alkoholovým dezinfekčním prostředkem a vykývat, místo přisátí dezinfikovat.
V lékárnách jsou i přípravky, které přisáté klíště paralyzují a je možné jej snáze vytáhnout. Klíště by se nemělo po vytažení rozmačkat, jak je častým zvykem, ale například jej vyhodit do toalety nebo ponořit do dezinfekčního prostředku.
