Fosfor je nezbytným stavebním prvkem života. Pomáhá vytvářet základní struktury buněk, dvoušroubovici DNA a RNA. Před čtyřmi miliardami let se však většina fosforu nacházela uzamčená v horninách a dosud se předpokládalo, že jeho hlavním zdrojem byly meteority dopadající na Zemi.
I vás může zasáhnout blesk. Co to je nebeská elektřina a jak vzniká? |
„Většina fosforu byla na mladé Zemi ukrytá v minerálech, které jsou v podstatě nerozpustné a nereaktivní, což znamená, že nemohly být využity k tvorbě biomolekul potřebných pro vznik života,“ říká autor studie Benjamin Hess.
Jeden ze zmíněných minerálů, schreibersit, je vysoce reaktivní. Může proto fosfor uvolnit, a tak umožnit vznik organických molekul. Velká část schreibersitu nalezeného na Zemi sice opravdu pochází z meteoritů, ale najdeme ho i ve fulguritu – česky také bleskovci.
Ten vzniká po úderu blesku do půdy bohaté na jíl. Blesky tak před miliardami let mohly podle Hesse vyprodukovat „značné množství fosforu“. Jeho tým spočítal, že každý rok to mohlo být až 11 tisíc kilogramů.
Život na jiných planetách? Hledejme blesky
Při simulaci klimatu na Zemi autoři studie navíc zjistili, že v době vzniku života před třemi a půl až čtyřmi miliardami let vzniklo více fosforu díky bleskům než díky meteoritům.
„Četnost pádů meteoritů se časem snižovala, ale blesky, tedy alespoň na Zemi, jsou v průběhu věků poměrně konstantní. Tento mechanismus může být velmi důležitý při úvahách o vzniku života na planetách podobných Zemi poté, co se pády meteoritů staly vzácnějšími,“ dodává Hess s tím, že kde se často blýská, tam může být dost velká zásoba fosforu pro vznik života.
Dnes na Zemi podle CNN každý rok vidíme kolem 560 milionů blesků. Na mladé planetě to mohlo být mezi jednou a pěti miliardami, přičemž počet blesků, které udeří do země, se pohyboval mezi sto miliony a jednou miliardou. Tehdy se podle Hesse blýskalo více i proto, že bylo v atmosféře více oxidu uhličitého.
Důvodem je náraz objektu do Země, po kterém vznikl Měsíc. Oxid uhličitý přispívá k růstu globální teploty. Vyšší teploty pak vedou k většímu množství a intenzitě bouřek, a tedy i blesků.
