Šestitýdenní vlče podle všeho zahynulo náhle, když se na něj zbortila nora v písčité půdě, která ho pak na desítky tisíce let spolu s mrazem zakonzervovala před působením vlhkosti a vzduchu. Mršinu před čtyřmi lety v oblasti Klondike v tajícím permafrostu objevil hledač zlata.
Údajně jde „o nejstaršího nejlépe dochovaného vlka“. Má prakticky všechnu kůži, srst i měkké tkáně a pouhým okem jde poznat, že šlo o mladou vlčici. Má stisknuté zuby, takže působí, jako by vrčela.
Kanadští a američtí vědci při použití mnoha metod zjistili, že vlčice žila před 56 tisíci až 57 tisíci lety v mírnějším období, kdy ledovce ustoupily a v oblasti teklo mnoho řek a potoků.
„Žila v době hojnosti,“ řekla televizi CNN paleontoložka Julie Maechenová z Univerzity v Des Moines v americkém státu Iowa. Vlci se tehdy živili hlavně vodními živočichy, jako jsou třeba lososi nebo ptáci žijící na pobřeží.
Tato samička dostala jméno Zhur, což v jazyce místních domorodých obyvatel znamená Vlk. V momentě, kdy uhynula, byla dostatečně nakrmená a celkově v dobré kondici. Osud její matky nebo dalších členů smečky není známý.
Výzkum DNA mláděte ukázal, že šlo o stejný druh jako současný vlk obecný, nešlo však o jeho přímého předka, píše The New York Times. Vlci stejně jako lidé přicházeli z Eurasie v různých vlnách.