1. Vydrží současná vládní koalice do voleb?
Koaliční spolupráce hnutí ANO s ČSSD skřípe už delší dobu. Sociální demokraté vyhrožovali odchodem z vlády v minulosti již několikrát. Naposledy při rozhodování o konci superhrubé mzdy, proti čemuž strana vystupovala. Koalice však zatím vždy vydržela.
Podle oslovených politologů tomu však nemusí být natrvalo. „Je to padesát na padesát. Pro pokračování koalice hovoří určitá snaha o politickou stabilitu. Proti pak fakt, že ANO i ČSSD soupeří o podobné voliče. Rozpad koalice by tak otevřel prostor k většímu vymezování proti rivalovi,“ tvrdí politolog Ladislav Mrklas z Cevro Institutu.
Jan Kubáček má však opačný názor. „Vládní koalice bude neskutečně rozhádaná, ale myslím si, že vydrží. Jakákoliv reorganizace vlády by znamenala vstup prezidenta Miloše Zemana do dění, což nikdo v Poslanecké sněmovně nechce. Také by to mohlo znamenat prezidentskou vládu odborníků, která by vládla i po volbách. A to nikdo nechce,“ uvedl.
Existuje však ještě jedna varianta. Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy si myslí, že by do voleb mohl dovládnout premiér Andrej Babiš bez sociálních demokratů. „Je možné, že na jaře odejdou a koalice by tak v zásadě nevydržela. Andrej Babiš by si pak doplnil ministry sám a jelo by se dál,“ míní Mlejnek.
2. Budou mít opoziční koalice po volbách většinu?
Opoziční strany pro následující volby spojí síly. Piráti budou kandidovat spolu s hnutím Starostové a nezávislí, ODS zase s TOP 09 a KDU-ČSL. Volební průzkumy dávají současné opozici naději, že by po volbách mohla mít ve Sněmovně většinu hlasů.
„Příští volby budou o třech silných uskupení - hnutí ANO, Piráti se Starosty a pak koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Bude rozhodovat, kdo se nakonec do Sněmovny dostane, zda nějaký nováček či některá z levicových stran, a na jakou stranu se připojí,“ míní Kubáček.
Průzkumy většinu pro současnou opozici podle Mrklase predikují, je podle něj však otázkou, co bude za tři čtvrtě roku. „Vůbec nevíme, jak bude vypadat situace. Neznáme průběh dalších vln epidemie koronaviru. Jestli se znovu bude zavírat, tak je těžké něco predikovat. Pokud bude epidemie pokračovat, tak je možné cokoliv.“
O sněmovní většině po následujících volbách nechtěl spekulovat ani Mlejnek. „V takto nejisté době nelze předvídat. Jednotlivé volební koalice však mezi sebou budou soupeřit, takže to možná nebude jen o jejich možné většině ve Sněmovně,“ uvedl politolog z FSV UK.
3. Kdo vypadne ze Sněmovny?
Po minulých volbách se do Poslanecké sněmovny dostalo rekordních devět stran a hnutí. Po příštích volbách však hrozí, že se jejich počet může razantně snížit. Na hraně vstupu do Sněmovny je podle průzkumů dlouhodobě KDU-ČSL, TOP 09, KSČM a ČSSD.
Oslovení politologové se shodli, že na 99 procent jistě opustí poslanecké lavice komunisté. Ti by se tak poprvé od roku 1989 nedostali do Sněmovny. „Už by je zachránil jen zázrak. Nebo spíš totální katastrofa, ke které by došlo v důsledku covidu-19. Ale to nepředpokládám,“ uvedl Mrklas.
Podobně viděl situaci KSČM i Mlejnek. „U komunistů hraje důležitou roli demografický faktor, jejich voliči vymírají. Dál bych si tipnul i TOP 09, která se však zachrání díky koalici s ODS a KDU-ČSL,“ poznamenal.
Komunisty podle Kubáčka nezachrání ani výměna předsedy. Na pozici Vojtěcha Filipa si dělá zálusk několik jmen. „Velmi dobrou šanci má europoslankyně Kateřina Konečná. Patří mezi aktivní a viditelné tváře strany. Ať už to bude ona či ne, komunisté jsou ve velké krizi a dá se očekávat, že zareagují razantní změnou. Buď Kateřina Konečná nebo nějaký ortodoxní komunista,“ tvrdí Kubáček.
4. Sežene Minář 500 tisíc podpisů do voleb?
Mikuláš Minář, který letos oznámil vstup do politiky po odchodu z iniciativy Milion chvilek pro demokracii organizující protesty proti premiérovi Andreji Babišovi, shání půl milionu podpisů pro to, aby jeho nové hnutí šlo příští rok do voleb. „Nechceme být další pětiprocentní stranou,“ vysvětluje Minář.
Takový počet podpisů přitom žádný kandidát v Česku ještě nikdy nesesbíral. Nejvíce jich získal Miloš Zeman, když se rozhodl v roce 2011 poprvé kandidovat na prezidenta. Současná hlava státu během kampaně sesbírala přes 100 tisíc podpisů. Politologové proto Minářovi spíše nevěří.
„Pokud by trval na 500 tisících podpisech, tak nikdy nezačne. Dělá to na mě dojem, že to nakonec vzdají a řeknou, že se ta suma příznivců bude vztahovat i na hlasy ve volbách,“ myslí si Kubáček.
Velké šance nedává Minářovi ani Mrklos. „Trefil se do doby, kdy už dvě opoziční koalice vznikly. On byl navíc tím, kdo je k tomu vyzýval. Bude to mít hodně těžké, i ten začátek byl velice rozpačitý.“
Mlejnek přirovnal situaci právě ke shánění podpisů před prezidentskými volbami. „Je to obtížný úkol. Snadno se může stát, že to nesežene. Třeba v prezidentské kampani měl Marek Hilscher problém sehnat 50 tisíc podpisů a nakonec je ani nesehnal. Na druhou stranu pak docela zabodoval. Bude záležet, jak se toho chopí po marketingové stránce,“ uvedl Mlejnek.
5. Vstane Trikolóra z mrtvých?
Václav Klaus mladší v loňském roce představil své hnutí Trikolóra. Cíl byl jasný - sněmovní volby 2021. „Přišel čas vzít si naši zemi zpátky,“ zdůraznil při slavnostním přestavení strany syn bývalého prezidenta.
Během epidemie koronaviru však o hnutí není příliš slyšet. Tradiční témata Trikolóry jako je školství, suverénní stát a obrana tradičních hodnot, zastínil vir. „Trikolóra je v podstatě mrtvý projekt. Myslím si, že lidé okolo hnutí se spíše pokusí ještě vybudovat něco nového,“ myslí si Mlejnek.
„Trikolóra je dalším příkladem uskupení, které mělo velké ambice, ale absolutně je nedokázalo naplnit. Nikdy nepřekročila svůj stín. Uskupení stojí a padá na Václavu Klausovi mladším a nic jiného vlastně ani nenabídlo. Ukázaly to jak krajské tak senátní volby,“ tvrdí zase Mrklas.
Naději hnutí dává pouze Kubáček. „Jsem přesvědčen, že krizi okolo akceschopnosti státu během pandemie by Trikolóra mohla využít. Bude však muset přijít s jinou strategií. Musí být mnohem útočnější než v krajských volbách,“ myslí si Kubáček.
