Základy koncentračního tábora pro Romy odhalili archeologové v zatáčce Kunratické ulice v Liberci. Za více než měsíc zde badatelé vyhloubili přes dvě stě metrů výkopů, z nichž některé směřovaly až tři metry pod zem. Průzkum probíhal kvůli plánované stavbě budoucího sídla zdravotní záchranné služby.
„Za nejvýznamnější považuji odkrytí cihelných podlah a základů domu v severozápadní části zkoumané plochy. Archivní prameny potvrdily, že se jedná o základy baráku bývalého romského koncentračního tábora z let 1941 až 1943. Poté se až do konce války tábor využíval pro internaci francouzských vojenských zajatců,“ popsal archeolog Severočeského muzea Petr Brestovanský.
Cihlové podlahy a zbytky obvodového zdiva jsou podle něj v dobrém stavu a nacházejí se 1,2 metru pod povrchem, přičemž ve směru na jihozápad se dále zahlubují i více než tři metry pod zem. Celkové rozměry budovy jsou zhruba 35 na 10 metrů s přístavbou ve tvaru T. Podle archeologů se jedná o velmi významný a unikátní objev. A to i přesto, že byla v nedávné minulosti část základů necitlivě poničena výkopy pro parovod.
Jak potvrdil muzejní badatel Ivan Rous, který se problematikou zajateckých a koncentračních táborů zabývá dlouhodobě, na místě se našlo také několik předmětů. Odborníci zatím netuší, k čemu přesně sloužily. „Budou se muset ještě vyhodnotit. Jedná se o předměty zvláštní povahy. Často si je vězni, kteří přežívali v hrozných podmínkách, sami vyráběli. Mohlo se jednat například o nádobí,“ přiblížil Rous.
Podle něj se jedná o jedno z nejzásadnějších míst novodobé historie Liberce. „Víme o něm už několik let. Zatím ale nebyl důvod provést průzkum. Dokud je vše v zemi, je to zakonzervované,“ vysvětlil badatel, proč se do průzkumu nepustili už dříve.
Romové zahynuli ve vyhlazovacích táborech
O samotném životě v táboře žádné bližší informace zatím nemají. Doufají, že na základě vykopávek se o tragických osudech jeho obyvatel dozví více. Jak vyplynulo z dosavadního bádání, v táboře bylo internováno nejméně 130 Romů a nikdo z nich válku nepřežil. Zahynuli v některém z nacistických vyhlazovacích táborů.
Na památku dětí, které byly nacisty zavražděny, zorganizoval Rous před dvěma lety na místě vztyčení sedmi bílých křížů. Je to zatím jediná připomínka romského holocaustu, který se odehrával na Liberecku. Místní romská organizace by to ale ráda změnila.
„O památník usilujeme už tři roky. Pořád se to však nedaří a vždy se to zabrzdí na jeho návrhu. Nyní je vize taková, že byl měl památník stát údajně o několik metrů níž než sídlo záchranky směrem do centra,“ vysvětlil zástupce Asociace romských představitelů Libereckého kraje Jan Cverčko. Podle něj projekt památníku, na kterém spolupracují s Ivanem Rousem, zbrzdila pandemie.
„Určitě by ale zůstaly kříže. Symbolicky by byly vyrobené ze starých kolejí. Nechyběla by informační tabule a deska se jmény. To je ale stále k diskusi,“ nastínil Cverčko. Že se s připomínkou tábora počítá, potvrdila i náměstkyně hejtmana pro kulturu Květa Vinklátová. Kraj na průzkum poskytl dotaci ve výši 424 600 korun.
Z archivních pramenů vyplývá, že zatáčka cesty na Kunratice na tomto místě existovala již v 1. polovině 19. století. „Zastavěné území zde až do období druhé světové války neexistovalo. Ve druhé polovině minulého století se sem začal svážet komunální odpad, zbytky panelů a železné konstrukce ze stavby nedalekého sídliště,“ poznamenal Jan Mikulička z tiskového oddělení Libereckého kraje.
Tábor pro Romy v Kunratické ulici byl jedním ze čtyř v Liberci. Další byly nedaleko v areálu současného lomu, v Nádražní ulici a v Horním Růžodole.
