Podle Kratochvíla stále platí, že Češi mají co zlepšovat, protože druhá polovina baterií končí neznámo kde. Podle nejrůznějších analýz odpadu dnes však jen málokdo vyhodí baterie do směsného odpadu.
„Pravděpodobné je tedy, že lidé vybité baterie shromažďují doma a dlouho jim trvá, než je odnesou na sběrná místa. Což je škoda, protože tím oddalují čas, kdy mohou být efektivně zpracovány a materiály z nich znovu sloužit,“ dodal.
Baterie a akumulátory patří mezi nebezpečný odpad a nepatří do směsného odpadu a nesmějí se skládkovat. Pokud jsou vyhozeny do komunálního odpadu, hrozí únik škodlivých látek do okolního prostředí.
Baterie obsahují toxické látky, například těžké kovy jako olovo, rtuť či kadmium – poslední jmenované je přitom klasifikováno jako karcinogen. Zdraví člověka ohrožuje i jedovaté lithium, alkálie nebo hydroxid draselný či sodný, s nimiž se v bateriích a akumulátorech setkáváme.
„V přírodě se přitom baterie rozkládají dle odhadů 200 až 500 let,“ upozornil David Vandrovec, generální ředitel společností REMA Battery, která společně s organizací ECOBAT zajišťuje zpětný odběr a recyklaci elektrozařízení, baterií a akumulátorů či solárních panelů.
„Pokud se karcinogeny z baterií dostanou do podzemní vody či půdy – například ze skládky, kde se odstraňuje komunální odpad – mohou ohrožovat i zdraví člověka,“ upřesnila Petra Roubíčková z ministerstva životního prostředí.
Zároveň je řada kovů, které baterie obsahují, relativně snadno recyklovatelná, přičemž recyklací dochází k nahrazování přírodních surovin při další výrobě, a tím je také eliminována zátěž pro životní prostředí.
Prodej i zpětný odběr baterií stoupá
Postupně roste množství baterií uvedených na trh. Ze statistik Evropské asociace přenosných baterií (EPBA) vyplývá, že v roce 2010 to v zemích EU a Švýcarska bylo 437 gramů baterií na obyvatele regionu, v roce 2018 se jejich množství zvýšilo na 453 gramů.
Množství vytříděných baterií však rostlo rychleji. V roce 2010 bylo vytříděno 119 gramů baterií na osobu a v roce 2018 už 210 gramů, tedy téměř jednou tolik. Účinnost sběru se zvýšila z 27,3 procent na 46,4 procent.
„V roce 2019 meziročně stouply naše prodeje baterií o 16 procent. Mezi nejprodávanější produkty patří zejména akumulátory do notebooků, sílí také zájem po akumulátorech do čteček čárových kódů,“ potvrdil Radim Tlapák, ředitel českého internetového obchodu BatteryShop.
První cíl pro zpětný odběr baterií a akumulátorů byl stanoven směrnicí Evropské unie pro rok 2012 na 25 procent, aktuální cíl od roku 2016 je poté 45 procent. Dané hodnoty se podle ministerstva životního prostředí počítají z průměrného množství uvedeného na trh v posledních třech kalendářních letech.
| 2012 | 29,2 |
|---|---|
| 2013 | 31,0 |
| 2014 | 31,5 |
| 2015 | 36,3 |
| 2016 | 52,0 |
| 2017 | 47,0 |
| 2018 | 47,4 |
| Zdroj: Ministerstvo životního prostředí | |
Mezi nejpoužívanější kategorie baterií se v současné době řadí Li-ion akumulátory, používané například v mobilních telefonech, noteboocích, ale i elektromobilech. U těchto baterií bohužel dosud chybí spolehlivá data o míře jejich recyklace, byť samotný trh zaměřený na recyklaci lithiových akumulátorů podle expertů čeká v následujících letech a desetiletích prudký růst.
Předpokládá se, že největší podíl těchto akumulátorů bude pocházet z elektromobilů a dalších elektronických vozidel. „Tyto baterie ovšem kladou na recyklační proces zvýšené nároky, jak technologické, tak finanční a zejména bezpečnostní. Odborníci tak už nyní upozorňují, že na tuto oblast bude potřeba zaměřit co nejvíce pozornosti, jinak bude svět zaplaven Li-ion akumulátory, které představují značné riziko pro životní prostředí,“ dodal Vandrovec.
Češi jsou ve sběru baterií lepší průměr
Aktuálně je v České republice více než 22 tisíc sběrných míst, která jsou zaznamenaná na interaktivní mapě. Kromě červených venkovních kontejnerů na elektroodpad s otvorem na baterie je lidé můžou odevzdávat všude tam, kde se prodávají. Sběrná místa jsou i v některých školách, městských a obecních úřadech nebo ve firmách, od srpna lze baterie odevzdávat také na pobočkách České pošty.
Všechny odevzdané baterie jsou tříděny podle elektrochemických typů. Pak jsou předávány do recyklačních zařízení, kde jsou z nich pomocí různých technologických postupů získávány zejména kovy – například olovo, nikl, zinek, mangan, kadmium, kobalt a další. Z jedné tuny baterií lze recyklací znovu získat až 167 kg oceli, 210 kg zinku, 205 kg manganu a přibližně 15 kg niklu a mědi. (Jak recyklace vypadá, se podívejte zde.)
Děti často polykají baterie, problémem jsou hlavně ty lithiové |
Poté, co se baterie rozdělí podle typu a složení, putují do firem, které se specializují na zpracování různých kovů. Velká část jde do zahraničí, například do Německa, Švédska, Polska nebo Španělska. Česká legislativa totiž nařizuje, aby firma dokázala využít více než 50 procent hmotnosti baterie.
V zemích Evropské unie a Švýcarska se pak podle asociace EPBA v roce 2018 vytřídilo rekordních 110 tisíc tun baterií. Celková účinnost sběru baterií dosáhla úrovně 47,4 procent, což znamená, že již téměř polovina baterií, které se v Evropě dostaly do oběhu, skončily na recyklaci.
Unijní kvótu povinných 45 procent plní 19 zemí. Belgie a Švýcarsko dlouhodobě třídí více jak 60 procent baterií. Češi se s 47 procenty řadí mezi lepší průměr. Závazek neplní 12 zemí, mezi nimi například Lotyšsko, Itálie, Portugalsko, Estonsko nebo Řecko.
