„Bylo nesporné, že žalobci vznikla škoda i nemajetková újma,“ vysvětlil soudce. Proč žádal téměř deset milionů jako omluvu, vysvětloval Vladimír Sáňka ještě v pondělí před vynesením rozsudku. „Celá kauza mi změnila život. Všechna prezentace v médiích mě velmi poškozovala. Vzalo mi to obrovské množství času. Celá léta jsem byl vytížen trestním stíháním. Probouzel jsem se kvůli tomu s tísnivým pocitem,“ řekl.
Podle něj morální stránka újmy nejde přepočítat na peníze. „Nemohu se zbavit dojmu, že se to se mnou potáhne. Újma trvá stále a bude trvat dále. Žil jsem pod tlakem a hrozbou vězení. Podepsalo se to na mé psychice, hodně jsem zhubl,“ pokračoval.
Sáňka čelil obvinění z podpory a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, svou vinu od počátku odmítal. Obžaloba mu kladla za vinu, že zajistil překlad, vydání a distribuci textu od Bilala Philipse.
Šíření islámské knihy zůstane bez trestu. Soud Sáňku zprostil obžaloby |
Kniha je v některých státech zakázána. Podle dřívějšího vyjádření ministerstva vnitra propaguje salafijský směr islámu, jenž hlásá netoleranci a nenávist k jiným náboženstvím.
Pravomocný zprošťující verdikt si muž vyslechl v květnu 2018, loni osvobození potvrdil ještě Nejvyšší soud. Sáňka pak požádal ministerstvo spravedlnosti o omluvu, deset milionů korun za nemajetkovou újmu způsobenou stíháním a 293 tisíc korun jako náhradu nákladů vynaložených na obhájce. Úřad mu přiznal omluvu, 233 tisíc na obhajobu a dalších 147 tisíc korun za nemajetkovou újmu.
Sáňkův právník v závěrečné řeči uvedl, že peníze, které žádá jsou oprávněné. „Žalobce ztratil v průběhu trestního řízení důvěru v policii i státní zastupitelství. Rovněž na něj velmi zásadně působilo, že mu byly při zadržení nandány pouta. Dolehlo na něj že byl dlouhou dobu odposloucháván,“ řekl v závěrečné řeči Pavel Kohút, který dodal, že kauza Sáňkovi poškodila dobré jméno. „Dostával dokonce i výhrůžné zprávy - Všechny muslimy by měli vyhladit,“ přečetl Kohút.
Muslimská komunita byla velmi rozladěna
„Část společnosti se na mě dívá jako na skrytého teroristu. Společnost na mě koukala jako na nebezpečnou osobu a dávala mi to dost najevo. I muslimská komunita byla velmi rozladěna,“ pronesl u pondělního líčení. Poté se stejně jako jeho právník při minulém jednání pustil do policie.
„Razie, které policie v mém bytě a v nejnavštěvovanějších muslimských místech v Praze provedla byly nátlakové. Dokonce tam bylo vyhrožování zastřelením. Pokud je mi známo, nikdy v Evropě nepadla ozbrojená policie do svatostánku při modlení. Policie neoznačila ani jedno hnutí, které jsem měl knihou podporovat,“ řekl expředseda muslimů.
Muslimská obec věděla o radikalizaci českého džihádisty, ale nic neohlásila |
Podle něj policie ponižovala členy muslimské komunity. „Poškodili jméno muslimských organizací. Já se bojím používat i svoje jméno. Měl jsem napadený mail i sociální sítě,“ zmínil při téměř hodinové výpovědi.
Sáňkův právník Kohút při minulém jednání vyčetl policii nepřiměřenou razii, dvanáctihodinovou domovní prohlídku a to, že Sáňkovo jméno uniklo do médií už v přípravném řízení. Muž pak údajně čelil výhružným telefonátům. Rovněž v minulosti upozornil na práci médií.
Bojím se i do Sýrie, mohli by mě zadržet
Na média si vzpomněl i Sáňka. „Některá média si přisadila k výmyslům policie i svoje. Jedna televize uvedla, že v mešitě našla výbušniny. Informovala o tom i zahraniční média, nyní se bojím jet do Sýrie, abych tam nebyl zadržen. Přitom odtamtud pochází má manželka,“ komentoval. Podle něj trestním sháním byla poškozena celá rodina. „Pořád jsme spekulovali, co s námi bude,“ doplnil.
Kateřina Tomášková z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podotkla, že stát nemůže zasahovat do práce médií. „To by byla cenzura. Pan žalobce mohl podat sám trestní oznámení na média,“ zdůraznila v závěrečné řeči Tomášková. Ta dodala, že mezi lidmi vládne protimuslimská nálada.
Případ souvisí s razií v pražských muslimských centrech z roku 2014. Policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu tehdy vnikl do objektů Ústředí muslimských obcí, Muslimské obce Praha a Islámské nadace nedaleko Václavského náměstí a na Černém Mostě. Na zásah, který se odehrál při páteční modlitbě, si stěžovala řada jejích účastníků včetně zahraničních diplomatů. Vnitro konstatovalo, že postup byl v pořádku.
Soudy pak řešily, zda je salafistické učení hnutím. Dospěly k závěru, že nikoliv, a že tedy Sáňka nemohl spáchat trestný čin propagace hnutí. Podle znalců je salafismus spíše teologickým směrem konzervativního islámu.
