„Víte, jak je děsivé, když se na vás řítí stádo krav? Víte, jak rychle dokážou běžet?“ ptá se Andreas Freisinger. Je to rétorická otázka, padesátiletý Rakušan to ví moc dobře.
Před časem si vyrazil s rodinou na výlet ve východní části rakouských Alp, kde je napadlo stádo rozrušených krav. Podařilo se jim utéct díky psovi. Pustili ho z vodítka, krávy se rozběhly za ním a zmizely v lese. Když se Freisinger vydal bernardýna jménem Junior hledat, zaslechl náhle dusot kopyt. Osamělý přežvýkavec ho srazil k zemi.
„Bojoval jsem o život,“ vzpomíná v rozhovoru pro The Washington Post, jak zoufale kopal kolem sebe ve snaze zasáhnout zuřící zvíře do vemene. Ze souboje vyšel se zlomenou lopatkou, pochroumanými obratli a žebry, pohmožděnými plícemi a bránicí.
Tyrolská idylka s krávami. V pozadí Gehrenspitze (2367 metrů)
Hrudní koš mu dnes drží pohromadě kovové destičky, přes trup se mu táhne 40 centimetrů dlouhá jizva. Na hory však nezanevřel a stále vyráží s rodinou na výlety. „V Alpách je krásně. Ale lidé si musí uvědomit, že to může být pořádně nebezpečné,“ dodává Freisinger.
Pastvina není zoo
Takové incidenty nejsou v Alpách raritou. Rakouské, švýcarské, italské ani francouzské úřady si statistiky nevedou, příběhy o střetnutí krav s člověkem jsou však v médiích čím dál častější. Od letošního června se jich objevilo už devět včetně případu osmiletého chlapce, kterého v jižním Německu musel do nemocnice transportovat vrtulník.
Za posledních šest let zabily krávy v rakouských Alpách tři turisty. Jsou známy případy, kdy napadly a podupaly mladou matku, která nesla na zádech malé dítě. Žena i dítě se štěstím přežily, stejně jako pár, který se na útěku před rozzuřeným stádem zřítil z patnáct metrů vysokého útesu.
Svědí to! Kráva na vyhlídce na hoře Hartkaiser v tyrolských Alpách
Turistické stezky dnes lemují varovné cedule, hotely nabízejí informační brožury, jak se vyhnout nebezpečí. Herci a sportovci natáčejí televizní spoty, v nichž turistům vysvětlují, že pastvina není zoo. Švýcaři dokonce vyvíjejí mobilní aplikaci, díky níž turisté snadno zjistí, kde se právě volně se pasoucí stáda pohybují.
Ostře sledovaný proces
Je to problém, kterým se zaobírají i politici ve Vídni. Své o tom ví Reinhard Pfurtscheller z tyrolské obce Neustift im Stubaital. V červenci 2014 se zděšením sledoval, jak záchranáři na jeho pastvině nakládají do vrtulníku chladnoucí tělo pětačtyřicetileté turistky z Německa.
Soud rozhodl, že je za její smrt zodpovědný a nařídil, aby pozůstalým vyplatil odškodné (v přepočtu přibližně 4,5 milionu korun). Každý měsíc jim měl posílat dalších 40 000 korun. Nad Pfurtschellerovým hospodářstvím se vynořila hrozba bankrotu. Verdikt šokoval nejen celou vesnici, ale všechny farmáře hospodařící v rakouských Alpách.
Dolomity. Stádo krav u kostela sv. Johana ve Val di Funes.
Někteří hrozili, že na své pozemky přestanou pouštět turisty. Jiní zvažovali, že krávy už nebudou pouštět na alpská úbočí. Louky by tak postupně pohltil les a Alpy by ztratily mnohé ze svého kouzla, které každý rok přiláká miliony turistů. „Tady nejde jen o farmáře. Je v zájmu všech Evropanů, aby hory zůstaly turistům otevřené,“ varoval tehdy šéf tyrolské zemědělské asociace Josef Lanzinger.
Farmářská lobby slavila úspěch. Politici se za Pfurtschellera postavili a prosadili zákon, který podobné žaloby spojené s útoky skotu zablokoval. Každého farmáře dnes v těchto případech kryje pojištění. Letos v květnu nejvyšší soud potvrdil nový verdikt, podle kterého 62letý farmář bude platit poloviční odškodné.
Pfurtscheller nešťastné německé turistce zbudoval na své pastvině malý pomníček. Turisty s psy varuje, aby si své mazlíčky drželi nakrátko a nepřibližovali se ke kravám, kterým instinkt velí bránit telata. „Pro krávy jsou psi přímí potomci vlků. Pokud by bylo vaše dítě v nebezpečí, co byste udělali?“ zamýšlí se tyrolský farmář.
