Expedice, nazvaná podle jejího vůdce Igora Ďatlova, měla v únoru 1959 vyvrcholit výstupem na horu vysokou 1 079 metrů v severní části pohoří Ural. Když záchranáři ztratili se skupinou rádiový kontakt, vydali se turisty hledat. V jednom z průsmyků, který nyní nese Ďatlovovo jméno, našli devět mrtvých těl.
Mrtví měli zpřerážené končetiny a rozbité hlavy. Stan, v němž expedice nocovala, byl protržený zevnitř, turisté v třicetistupňovém mrazu opustili nocleh z neznámých důvodů bosí. Známky boje ale vyšetřovatelé na místě nenašli.
Jediný přeživší účastník, Jurij Judin, si zachránil život tím, že se kvůli nevolnosti od skupiny již dříve oddělil. Než zemřel v roce 2013, snažil se záhadu smrti svých kamarádů objasnit, ale marně.
Podle úřední zprávy tehdejších sovětských vyšetřovatelů způsobila smrt turistů blíže neurčená přírodní pohroma. Veřejnost ale toto vysvětlení neuspokojilo.
Spekulovalo se o útoku vězňů uprchlých z některého z okolních táborů, loupežném přepadení domorodci, hádce mezi členy expedice, výbuchu testované tajné rakety i o „nadpřirozených jevech“.
Rusko zkoumalo 75 verzí smrti turistů
Ruská prokuratura od loňského roku podle serveru Newsru.com zkoumala 75 verzí smrti turistů před 60 lety. Kriminální hypotézy vyloučila kvůli absenci důkazů, včetně nepřímých.
Nakonec vyšetřování dospělo k závěru, že za tragédii mohla lavina a špatná viditelnost, ohlásil zástupce náčelníka generální prokuratury pro Ural Andrej Kurjakov před novináři.
Rusko straší dávná tragédie, v Ďatlovově průsmyku našli další mrtvolu |
„Hypotéza o lavině byla plně potvrzena, ale nebyla jedinou příčinou,“ uvedl prokurátor. Po lavině, která zasáhla část stanu výpravy, členové expedice stan rozřízli, aby se dostali ven, a uprchli po svahu dolů k asi 50 metrů vzdálenému kamennému valu, představujícímu přirozenou překážku.
„Udělali vše správně. Ale tady je druhá příčina, proč skupina byla odsouzena k zániku. Stan znovu nezahlédli. Viditelnost činila jen 16 metrů, ale byli 50 metrů daleko,“ dodal s tím, že experiment ověřil, že za takových podmínek nelze stan najít, přestože se ví, v přibližně jakém směru se nachází.
Skupina se rozdělila
„Počasí se prudce zhoršilo, vál prudký vítr, teplota klesala. Viditelnost činila jen 16 metrů. Jít dál za takových podmínek nebylo možné. Zapálili oheň, který ale hořel půldruhé hodiny. Skupina se rozdělila,“ vylíčil.
Dva lidé zemřeli u ohniště. Ostatní se snažili plazit ve svých stopách ke stanu, ale ve vichru při teplotě minus 45 stupňů hned umrzli. A ti, kdo se snažili vyhrabat si ve sněhu úkryt, strhli další lavinu, která se jim stala osudnou. Tři turisté podle prokurátora podlehli zraněním typickým pro laviny. Ostatní umrzli.
Hrůza na Uralu: mysteriózní tragédie Ďatlovovy výpravy |
„Byl to hrdinný boj. Nevypukla panika. Ale za daných okolností neměli šanci se zachránit,“ dodal.
O uralské tragédii vznikl v roce 2000 filmový dokument ve studiích uralské televize TAU. O rok později se tématu ujal televizní kanál History Channel. Finsko-americký režisér Renny Harlin natočil v roce 2013 horor Incident v Ďatlovově průsmyku (The Dyatlov Pass Incident), který se pod názvem Záhada Hory mrtvých objevil i v českých kinech.
