Rwanda v červnu schválila plán Rosatomu na vybudování jaderného výzkumného střediska a reaktoru v hlavním městě Kigali. Centrum nukleárních věd a technologií má být dokončeno v roce 2024 a bude zahrnovat specializované laboratoře i výzkumný reaktor s kapacitou až deset megawattů.
Podobnou smlouvu s Rosatomem uzavřela i Etiopie, Nigérie a Zambie. Méně expanzivní dohodu o spolupráci má s firmou Uganda, Súdán či Demokratická republika Kongo. Snaha Rosatomu o získání jaderných dohod v Africe je součástí ruské strategie na generování zisku a posílení vlivu na kontinentu.
Západní sankce, poprvé uvalené vůči Rusku po anexi Krymu v roce 2014, donutily Kreml podle expertů hledat alternativní zdroje příjmů i nové přátele.
„Pokud chce Putin zůstat v Rusku relevantní, musí se ujistit, že má jeho země velký vliv,“ říká analytik Ovigwe Eguegu z organizace Afripolitika. „Proto se dívá směrem k africkým trhům. Chce mít více partnerů, pokud jde o mezinárodní otázky. Africké národy představují největší hlasovací blok v OSN,“ dodává.
Ruská obchodní bilance s Afrikou představuje jen jednu desetinu afrického obchodu s Čínou. Rusko tak musí hledat jinou cestu, jak své postavení na kontinentu upevnit. „Rusko používá k rozšíření svého vlivu dostupné nástroje, a právě teď má mnoho zkušeností v oblasti jaderné energie,“ líčí Eguegu.
Rosatom je největším stavitelem jaderných reaktorů na světě. Ačkoli má řadu projektů ve vyspělých zemích, působí hlavně v rozvojových regionech.
Rosatom nabízí kompletní servis
Jeho nabídka je podle stanice Deutsche Welle velmi oblíbená, protože dokáže zajistit kompletní servis – od zaškolení místních pracovníků, zásobování uranem po dobu životnosti zařízení až po nakládání s nukleárním odpadem. A kromě toho je Rusko ochotné zemím na projekt půjčit peníze.
Francie odpojila svou nejstarší jadernou elektrárnu, navzdory vlně odporu |
Přestože dosud není známá cena ani způsob financování centra jaderného výzkumu ve Rwandě, Moskva v roce 2017 poskytla Egyptu půjčku na jadernou elektrárnu ve výši 25 miliard dolarů, v přepočtu přibližně 600 miliard korun. Zařízení staví Rosatom a částka má pokrýt výstavbu i první fáze provozu.
Výzkumný reaktor ve Rwandě bude podle Rosatomu sloužit také k výrobě radioizotopů, které se používají kupříkladu v medicíně k ozařování nádorů. Kromě toho má na kontinentu, kde více než polovina populace nemá přístup k elektřině, jaderná energie podle Centra pro globální rozvoj obří potenciál.
Podle jaderného vědce Michaela Gatariho z Univerzity v Nairobi mají výzkumné reaktory řadu výhod. Domnívá se však, že jaderná technologie zatím nemá pro africké země smysl. „Chybí jim vysoce kvalifikovaná pracovní síla a jaderná zařízení jsou navíc nesmírně nákladná a výstavba trvá léta,“ říká.
Jaderná zařízení se mohou stát cílem teroristů
Podle Gatariho se tak řada zemí ocitne lapená v nákladných projektech, které se nakonec ukážou jako zbytečné. „Takový projekt může fungovat pouze prostřednictvím silných a kvalifikovaných lidských zdrojů. Mladí studenti nemohou mít po krátkém školení potřebné zkušenosti,“ myslí si Gatari.
Strach z druhého Černobylu. V Bělorusku spouštějí elektrárnu od Rusů |
Rosatom totiž nabízí zájemcům stipendium, v rámci kterého mohou studovat jaderné inženýrství v Moskvě. V lednu 2020 na tomto oboru studovalo podle Deutsche Welle kolem tří set studentů z více než patnácti afrických zemí.
Odborníci se kromě nedostatku kvalitních pracovníků obávají, že politická nestabilita v některých afrických regionech může z nukleárních zařízení udělat potenciální cíl sabotáže nebo teroristických útoků. Jedinou zemí v subsaharské Africe s fungující jadernou elektrárnou je v současnosti Jihoafrická republika.
