Skandál kolem silikonových výplní PIP vypukl v roce 2010. Po celém světě si je do těla nechalo vpravit asi 400 000 žen. V Česku jich bylo zhruba 2 000.
Na unijní soud se s žádostí o vyjádření obrátila německá justice, která rozhoduje o žalobě podané pacientkou, jež si nechala implantáty vpravit do těla v roce 2006 v Německu. Žena se domáhá odškodného od francouzské pojišťovny Allianz IARD, jejímž klientem firma PIP byla.
Německé soudy řeší především otázku, zda odmítnutí odškodnit ženu z Německa není porušením unijních smluv, které zakazují diskriminaci na základě státní příslušnosti.
„Obecného zákazu diskriminace na základě státní příslušnosti se nelze dovolávat pro účely napadení ujednání obsaženého ve smlouvě uzavřené mezi výrobcem zdravotnických prostředků a pojišťovnou, které stanoví zeměpisné omezení pojistného krytí občanskoprávní odpovědnosti,“ uvedl ve čtvrtek soud v tiskové zprávě k rozsudku.
Protože smlouva omezuje pojistku na území Francie, nemohou se tedy podle soudu domáhat odškodného ženy operované v jiných zemích.
Ústavu se ozvala první Češka s vadnými prsními implantáty z Francie |
Podle soudců v Lucemburku nelze v případě žalob argumentovat ani jinými součástmi unijního práva jako jsou volný pohyb osob či služeb.
Firma PIP používala v implantátech místo medicínského silikonu nestandardní silikonový gel vlastní výroby, který nebyl oficiálně schválen. Implantáty praskaly až dvakrát častěji než výrobky jiných firem.
Společnost PIP ukončila svou činnost v roce 2010. Její zakladatel Jean-Claude Mas dostal v roce 2013 u soudu trest čtyři roky vězení a pokutu 75 000 eur (nyní 1,9 milionu Kč). Mas loni v dubnu zemřel.
V Česku mělo implantáty PIP na 2 000 žen. Ministerstvo zdravotnictví jim po zveřejnění informací o vadnosti výplní doporučilo výměnu.
