Psychologové Masarykovy univerzity se podílejí na velké studii důvěry evropských občanů v systém a společenské instituce.
Výzkum potrvá do roku 2024. Výsledky pomohou formulovat návrhy, které by míru důvěry ve společnosti mohly zvýšit, uvedla mluvčí univerzity Tereza Fojtová v tiskové zprávě. Důvěra je pak důležitým předpokladem pro zapojování lidí do veřejného dění.
Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček |
Vědci z Brna mají ve výzkumu na starost psychologickou část. U různých věkových kategorií budou prostřednictvím rozhovorů a dotazníků zjišťovat, kdy a za jakých okolností se utváří důvěra při jednání na úřadech, jak vznikají společenské postoje, kdo na ně má vliv a co způsobuje, že se v dospělosti mohou změnit.
Pohled na svět se utváří v pubertě
„Pro formování postojů je důležité období adolescence, ale není to tak, že by byla fatální zkušenost. Člověk si vytvoří určitý pohled na svět, ale ten potom variuje podle toho, s jakou zkušeností se v konkrétních životních situacích setkává,“ uvedl Petr Macek, lídr výzkumu za Česko.
Psychologický výzkum povede jeho kolega Jan Šerek, který má zkušenosti se sledováním politických postojů mládeže. „V jedné z minulých studií na prvovoličích jsme se dívali na to, co ovlivňuje, že jdou k volbám.
Třináct psychologických triků, jak získat oblibu |
Představa byla taková, že politickou orientaci nasáváme nejdřív od rodičů, které později nahradí jako hlavní ovlivňovatelé kamarádi. Není to ale úplně pravda, v případě prvovoličů mají na volební účast přímý vliv hlavně rozhovory s vrstevníky,“ řekl Šerek.
Zapojené země sledují různé aspekty důvěry – konkrétně politologické, sociologické nebo mediální. V Česku se už nyní odehrává sběr dat zaměřený na úřady poskytující sociální podporu a jejich pracovníky a klienty. Účinnost podpory totiž záleží na tom, jak ke klientům přistupují lidé na úřadech a jak sami klienti věří tomu, že jim opravdu chtějí pomoct.
