Český stát nevlastní ani jedno ze světoznámých děl Mistra vyšebrodského oltáře. Jediným zástupcem maleb tohoto malíře ze 14. století ve státních institucích je devět desek z Vyšebrodského cyklu v Národní galerii. Ty jsou však vypůjčené od kláštera ve Vyšším Brodě. Mistr vyšebrodský je přitom stěžejní malíř české vrcholné gotiky.
To si uvědomuje i stát – a o jeho díla dlouhodobě projevuje zájem. Ani jednu z možností, jak jeho práci získat, však zatím nevyužil. Letošní první příležitost propásl v říjnu. Tehdy s Nadačním fondem Richarda Fuxy jednal o nákupu díla s názvem Zvěstování panně Marii. Z transakce však nakonec sešlo, podle Fuxy se nedohodli na ceně. Na základě pěti expertních posudků byla stanovena cena na 65 milionů. Podle státu to ale bylo moc.
Měl by se podle vás stát více snažit o získávání vzácných uměleckých děl, a to i za podmínky, že bude muset vyplácet mnohem více peněz?
Druhou šanci pak Česko dostalo na konci listopadu. Obraz s názvem Trůnící Panna Marie s dítětem se na dražbě ve francouzském Dijonu měl podle tuzemského ministerstva kultury prodat odhadem za 20 milionů korun. I na tuto mnohem menší, zato však zachovalejší desku si stát brousil zuby. A znovu neuspěl i přesto, že za mnohem menší dílo v aukci nabídl 60 milionů. Konečná cena se nakonec vyšplhala v přepočtu na 158 milionů korun, za které ji pořídilo newyorské Metropolitní muzeum.
Michaela Lagronová, mluvčí ministerstva kultury, tehdy prohlásila, že cena neodpovídá reálné hodnotě díla. V tom s ní však nesouhlasí experti. „Odhadnout, že bude (toto) dílo draženo za částku do dvaceti milionů, považuji za odborné selhání,“ uvádí pro iDNES.cz odborník na středověké malířství a prorektor Univerzity Karlovy Jan Royt. „Ministr by měl zvážit obměnu členů komise, která o nákupu děl rozhoduje,“ dodává.
Stát střílí Národní galerii do nohy
Chybu podle Royta udělal stát i v prvním případě. Cena 65 milionů mu přijde adekvátní, Národní galerie by však od jednacího stolu neměla odcházet. Podle Lagronové však spíš než nekompetentnost a chyby za to, že stát o obě šance přišel, může špatná státní strategie pro nákup uměleckých děl. „Pokud chceme jako stát získat něco, jako je dílo Mistra vyšebrodského oltáře, nemůžeme o tom dopředu veřejně mluvit,“ říká pro iDNES.cz. Stát tím podle ní v aukcích handicapuje sám sebe a v podstatě „střílí Národní galerii do nohy“.
Unikátní dílo Mistra vyšebrodského oltáře jde do dražby za desítky milionů |
Taková prohlášení totiž mohou značně navýšit hodnotu díla. Když se potenciální kupci dozvědí, že má o dílo zájem i Národní galerie, mohou se snažit ji přehodit jen proto, aby z ní posléze „vytáhli“ více peněz.
Podle Lagronové je navíc v současnosti posuzování toho, co, kde a za kolik Národní galerie nakoupí, příliš zdlouhavé. Lagronová tak možné další jednání s Fuxou pro iDNES.cz nepotvrdila ani nevyvrátila. Národní galerie o díla Mistra vyšebrodského oltáře, jejichž kulturní význam přesahuje hranice Česka, zjevně zájem neztratila. Na otázky MF DNES však do uzávěrky její vedení neodpovědělo.
„Český stát by obraz měl vydražit,“ komentuje Royt. Myslí si však, že se tak nestane. „Obávám se, že deska se Zvěstováním bude nyní vydražena za vyšší částku než za 65 milionů,“ dodává.
