Von Choltitz se stal 7. srpna 1944 vojenským velitelem okupované Paříže. Nacistický diktátor Adolf Hitler mu nařídil srovnat se zemí významné objekty francouzské metropole, než ji osvobodí spojenci. Generál tak ale neučinil a 25. srpna podepsal kapitulaci. Ve stejný den spojenci Paříž obsadili, před tím v ní už vypuklo povstání.
Německý bulvární deník Bild nazval von Choltitze přezdívkou „zachránce Paříže“. Ani nenaznačil pravděpodobné vysvětlení, že zachraňoval především sám sebe. Jako mnozí jiní musel vidět, že Německo válku prohrává, tak se nejspíš rozhodl, že se v jeho dresu přestane dále kompromitovat.
Francouzský historik Lionel Dardenne navíc upozornil, že von Choltitz neměl lidské ani materiální zdroje potřebné k zničení Paříže. Generál podle něj o sobě vytvořil mýtus, kterým se přikrašloval.
„V prvních válečných letech byl můj otec obávaným důstojníkem, který poháněl své lidi a platil za ničitele měst,“ připustil 75letý Timo. „Zvláště brutální bitva o krymský Sevastopol upevnila (tuto) jeho pověst,“ dodal Bild.
Deník ale současně uvedl, že generál psal „dojemné dopisy“ a to raněným vojákům i rodičům těch padlých. „Milý Bůh vás chrání a uzdraví,“ povzbuzoval raněné. „Váš chlapec mi tolik přirostl k srdci,“ vzkazoval prý pozůstalým.
Karlštejn, Zbiroh či Eiffelova věž. Když nacisté zavřeli světové památky |
Timo vyjádřil názor, že jeho otec zachránil životy desítek tisíc Pařížanů. Zároveň podle něj usnadnil německo-francouzské smíření, které položilo základy evropské integraci. Ta se začala rodit už v roce 1951, tedy pouhých šest let po konci války.
„Představte si, co by se stalo, kdyby padla pouze Eiffelova věž... Potom by německo-francouzské přátelství nebylo možné po několik desetiletí. A tím ani žádná EU,“ uvedl Timo.
Vzpomínka nebo peníze?
Timo oznámil záměr prodat velkou část generálovy pozůstalosti, která zahrnuje dopisy, fotky i vyznamenání. Tvrdí, že tak chce „uchovat vzpomínku“ na svého otce. Timův syn prý o věci zájem neprojevil. Bild nediskutuje možnost, že se za prodejem skrývá spíše snaha přijít k penězům.
Macron chválil maršála Pétaina, kolaboranta s nacisty. Sklidil kritiku |
Timo se nechal vyfotit, jak drží otcův generálský kabát. Bez nacistických symbolů, které byly odstraněny během von Choltitzova pobytu v britském zajetí. Bild také ukázal generálovu mapku francouzské Normandie, na které jsou vyznačeny nacistické a spojenecké jednotky. Ty se v Normandii vylodily 6. června 1944.
Britský deník The Times informoval, že k zakoupení bude i děkovný dopis, který von Choltitzovi poslal v roce 1954 tehdejší starosta Paříže Pierrre Taittinger. „Pane generále, vykonal jste historický čin (…), který Němcům a Francouzům umožňuje, aby se sbližovali a bez nenávisti setkávali,“ stojí v textu.
Německo-francouzský tandem je páteří evropské integrace dodnes, přestože se původní šestičlenné Evropské sdružení uhlí a oceli z roku 1951 přetvořilo a rozrostlo na současnou EU s 28 členy. Po očekávaném odchodu Británie význam osy Paříž-Berlín ještě vzroste.
Nacistu ctili i po válce
Von Choltitz zemřel v roce 1966 v 71 letech. Před soud ho nepostavili ani spojenci, ani Němci. Návrat do vlasti mu byl umožněn již v dubnu 1947. V lázeňském městě Baden-Baden na jihozápadě Německa dožil ve své vile, která se nachází v ulici s názvem Francouzská.
Barbarský zločin, litoval Gauck ve francouzské vesnici vyhlazené nacisty |
O vojenských záležitostech už prý nemluvil, vzpomíná Timo. Podle něj spoluobčané generála respektovali i po odhalení zvěrstev nacistů. „I po válce stáli lidé zčásti v pozoru, když procházel městem,“ prozradil.
Německem vyvolaná druhá světová válka připravila o život kolem 70 milionů lidí. Von Choltitz se účastnil útoku na Polsko v roce 1939 i na Francii v roce 1940. V letech 1941 až 1942 se podílel na obléhání ukrajinského Sevastopolu. Na východní frontě sloužil jako tankový velitel do června 1944, kdy byl převelen do Normandie.
Macron pobouřil chválou Pétaina, kolaboranta s nacisty (video z 8. 11. 2018):
