„Co jsem viděl v uplynulých 24 hodinách, mě rozčílilo. Je zcela jasné, že nemůže pokračovat v neúspěšných přístupech minulosti,“ prohlásil premiér. Reagoval tak na informaci, že londýnského útočníka, osmadvacetiletého Usmana Khana, úřady předčasně propustily z vězení.
Khana v roce 2012 soud poslal spolu s dalšími extremisty do vězení za plánování bombových útoků, mimo jiné na londýnskou burzu či Westminsterské opatství.
Podle britského listu Evening Standard Khana původně odsoudili na osm let, odvolávací soud však v roce 2013 rozhodl, že bude ve vězení na šestnáct let. S tím, že po uplynutí poloviční doby může požádat o podmínečné propuštění.
V prosinci roku 2018 Khana propustili s tím, že musí nosit elektronický náramek. K jeho propuštění došlo i přesto, že soud jej označil za „velmi nebezpečného džihádistu“.
Podle listu The New York Times parolová rada, která rozhoduje o podmínečném propuštění vězňů, přiznala, že případ neprozkoumala. Khana propustili automaticky, bez jejího vědomí
Johnson tvrdí, že systém nefunguje kvůli „levicové vládě“ labouristů, která umožnila automatické rané propouštění. Premiér podle serveru Euronews varuje, že kolem 74 usvědčených teroristů díky labouristy prosazeným zákonům odešlo z vězení dříve, než mělo.
Útok v Londýně výrazně zasáhl do kampaně před volbami, jež se konají 12. prosince. Kritici Johnsonovi vyčítají, že z útoku udělal politické téma.
Ministr spravedlnosti Robert Buckland uvedl, že vláda analyzuje případy těchto propuštěných vězňů. Jednoho z nich úřady zadržely na základě podezření, že plánuje teroristický útok a vsadily ho zpět do vězení, uvádí britský deník The Independent.
„Je chybou umožnit vážným a násilným zločincům předčasné propuštění z vězení a je velmi důležité, abychom tento zvyk opustili a abychom prosazovali odpovídající tresty pro nebezpečné zločince, zejména pro teroristy,“ řekl Johnson, podle něhož vláda už učinila kroky k napravení systému. „Kvůli zlomeně visícímu parlamentu, zaměřeného na blokování brexitu, nemůžeme dělat víc,“ tvrdí.
Lídr labouristů Jeremy Corbyn uvedl, že si nemyslí, že by si odsouzení teroristé měli vždy odpykat plný trest. Podle něho závisí na okolnostech rozsudku a „především na tom, co vězni dělají“.
Neefektivní deradikalizační programy
Předseda labouristů tvrdí, že zhoršení bezpečnostní situace v Británii způsobily škrty v rozpočtech policie, probační služby i péče o pacienty s psychickými problémy schválené konzervativními vládami. Corbyn dodal, že je nutné provést audit toho, jak vězeňské služby fungují a co se s odsouzenci za terorismus děje po propuštění z káznic.
Terorističtí vězni by se měli účastnit deradikalizačních programů. Khan to však zpočátku odmítal.
Nakonec změnil svůj názor. Britská televizní stanice ITV zveřejnila dopis, ve kterém se chce „naučit o islámu a jeho učení“ prostřednictvím „deradikalizačního kurzu“. Terorista svůj zájem odůvodňoval tím, že chce žít „jako dobrý muslim a taktéž dobrý občan Británie“.
Britský list The Times uvádí, že deradikalizačních programů se odmítá účastnit vzrůstající počet teroristických vězňů. Často též vědí, jak mají odpovídat. To potom vyvolává otázky, jaká je efektivnost programů a jak jsou účinné v připravování vězně pro život v normální společnosti.
„Tyto jedinci jsou prohnaní a jsou často schopní předstírat pokrok, aby oklamali ty, kteří jsou pověřeni jejich deradikalizací – s potenciálně smrtelnými následky,“ tvrdí Rakib Ehsan, odborník na radikalismus a terorismus z konzervativního think tanku Henry Jackson Society.
Máme málo lidí i peněz. Hrozbu teroru nezvládneme, varuje londýnská policie |
Chris Phillips, bývalý vedoucí britského Národního protiteroristického bezpečnostního úřadu (National Counter-Terrorism Security Office), tvrdí, že Británie pouští vězně, zatímco jsou stále radikalizovaní.
„Hrajeme ruskou ruletu s životy lidí tím, že necháváme usvědčené, známé, radikalizované džihádistické kriminálníky chodit na našich ulicích,“ řekl Phillips zpravodajské agentuře Press Association.
Podle vládní zprávy vypracované pro ministerstvo spravedlnosti dominují v přísně střežených věznicích v Británii gangy muslimských vězňů, v jejichž čele stojí lidé odsouzení za terorismus. Gangy nutí ostatní vězně, aby přistoupili k radikálnímu islámu, často násilím. Podle zprávy mají z gangů strach jak vězni, tak i samotní strážci.
Gilles de Kerchove, protiteroristický koordinátor EU, považuje radikalizaci vězňů a jejich následný návrat do většinové společnosti, za jednu z klíčových výzev protiteroristického boje dneška
