V roce 2018 byli Hispánci, Afroameričané a dvě menší rasové či etnické skupiny - američtí Indiáni a původní obyvatelé Aljašky - majoritní skupinou v populaci ve 151 amerických okresech. Od roku 2000 se počet takovýchto okresů zvýšil o 41, poukazuje Pew Research Center.
Hispánci zachraňují americká městečka. Doplňují kádry dobrovolných hasičů |
Hispánci tvořili většinu v 69 okresech. V 72 okresech měli majoritní podíl v populaci Afroameričané. Asiaté netvoří v žádném okrese více než polovinu populace. Největší populační podíl (42 %) měli v Honolulu County na Havaji.
Počet okresů, kde Hispánci tvořili majoritu v populaci, vzrostl z 34 na 69. Tento trend je v souladu s celkovým růstem hispánské populace. V roce 2018 dosáhl počet Hispánců v USA skoro 60 milionů lidí. Hispánský podíl na celkové americké populaci se tak zvýšil na 18 %.
Růst této menšiny lze přičíst relativně vysoké porodnosti hispánských žen a imigraci z Latinské Ameriky. Nicméně v poslední době se nárůst zastavil, protože hispánské ženy přestávají rodit děti a protože počet migrantů přicházejících z Latinské Ameriky do USA za působení amerického prezidenta Donalda Trumpa poklesl.
Okresy s majoritní afroamerickou populací vzrostly z 65 na 72 v letech 2000 a 2018. Podíl Afroameričanů na celkové americké populaci se v průběhu let výrazně neměnil. V osmi okresech, kde měli Afroameričané majoritu, např. ve Washingtonu, se jejich podíl naopak snížil.
Růst okresů, kde tvoří Afroameričané většinu, lze přičíst jejich migraci ze severu na jih USA a ze středů měst na městská předměstí. Naopak v případě Hispánců to lze přičíst jejich migraci ze zemí Střední a Jižní Ameriky na sever, do jižních států USA. Je to proto převážně jih a jihozápad Spojených států, kde je nejvíce okresů, jejichž majoritní populace tvoří Hispánci či Afroameričané.
Tyto okresy nicméně reprezentují jen 5 % ze všech 3 142 okresů v USA a asi z 293 okresů, kde různé rasové a etnické skupiny společně tvoří nebílou majoritu. Celkově nehispánští, bělošští Američané tvoří 60 % americké populace.
Dopad demografie na americkou politickou scénu
Podle demografických prognóz think-tanku Brookings Institution by hispánští voliči měli v roce 2032 předstihnout afroamerickou populaci jako největší nebílou voličskou třídu. Obě skupiny volí především Demokratickou stranu.
Běloši se stanou v USA menšinou už v roce 2043, rodí se jim málo dětí |
Zatímco podíl nebílých skupin v americké voličské populaci stoupá, v případě bělošských voličů je to naopak. V roce 1980 tvořili běloši bez vyššího vzdělání 69 % voličstva, v roce 2016 už jen 44 %, poukazuje think tank Niskanen Center.
Tento pokles byl znatelně patrný v Demokratické straně. Podíl bělošských voličů bez vyššího vzdělání poklesl z 60 % na 29 %. V roce 2036 by v Demokratické straně mělo být více afroamerických voličů než bělošských bez vyššího vzdělání. Demokratická strana přesto není vyloženě strana nebílých voličů, má stále významný podíl bílých voličů s vyšším vzděláním (31 %).
Ačkoliv Republikánská strana má své podíly nebělošských a vzdělaných bělošských voličů, do určité míry lze o ní říci, že je stranou převážně bělošských voličů bez vyššího vzdělaní. Ti tvoří 60 % podíl voličů republikánů. V roce 1980 byl nicméně podíl větší (76 %).
Bělošští voliči obecně chodí k volbám více než ti nebílí a proto tyto demografické posuny nebyly dosud v americké politice reflektovány v plné míře. Přesto měly velký dopad na americké prezidentské volby v roce 2016.
Současný americký prezident během nich dokázal využít obav bělošských voličů bez vzdělání z měnícího se populačního složení a jejich slábnoucího postavení v americké společnosti. Prezidentské volby v roce 2016 stejně jako volby do Kongresu v roce 2018 potvrdily, že nebělošští voliči mají tendence se přidávat spíše k Demokratům.
Porodnost v USA je na rekordním minimu, mileniálové po dětech netouží |
Pro republikány představuje toto sepětí mezi demokraty a nebílými voliči značnou politickou výzvu. S jejich zvyšujícím se voličským potenciálem budou nuceni najít způsoby, jak Hispánce a Afroameričany oslovit a získat na svou stranu, pokud nechtějí být poraženi demokraty.
Už příští rok, během dalších prezidentských voleb, bude možné sledovat, jak moc jsou republikáni schopní získat tento pro ně netypický typ voličů na svou stranu. Trump by rád zopakoval vítězství na Floridě a Texasu, kde se však zvyšuje podíl hispánské populace.
Zatímco v roce 2016 mohlo v texaských volbách volit 5 200 000 Hispánců, v roce 2020 to bude už 5 800 000 Hispánců. Magazín Time upozorňuje, že se to může zdát jako malé číslo, nelze jej však podceňovat.
Nicméně, republikáni v dlouhodobém horizontu mohou z demografických změn nakonec těžit více než demokraté. Server Axios poukazuje, že Hispánci, zastávají více konzervativní hodnoty. Zároveň, jak se imigrantské komunity asimilují, mají tendenci volit stejně jako bělošští voliči.
Zvláště pak to platí pro rostoucí populaci bílých Hispánců, tj. bělochů, kteří jsou španělského či latinoamerického původu. Jejich příklad ukazuje, že rasová dynamika v USA je mnohem komplexnější, než se často na první pohled jeví.
