Spisovatelka Martina Formanová
„Zažívala jsem období jakéhosi nihilismu. Byla jsem vyhozena z FAMU a nejspíš se flákala s kamarádkami po Praze. Druhý den jsem jela pro tátu, který se vracel z Brna, abych ho odvezla domů. Vyprávěl mi, že v autobusu slyšel z rádia o demonstraci a bouřlivých reakcích na ni. A ty si myslíš, že to může něco změnit? zeptala jsem se. Věřím, že ano, odpověděl mi otec, kterého normalizace změnila v totálního skeptika. Následující dny mě přiměly vrátit se do školy a v tátovi i ve mně probudily upřímné vlastence. Dodnes, když si definuji, co pro mne znamená být Češkou, jsem onou dívkou z dní, kdy jsme zvedli hlavy a přihlásili se k demokratickému světu,“ říká spisovatelka Martina Formanová.
Hokejista Dominik Hašek
„Byl jsem na vojně v Dukle Jihlava. Jako všichni hokejisté základní vojenské služby jsem bydlel ve vojenském baráku hned vedle kasáren. V pátek jsme se připravovali na víkendový dvojzápas se Spartou a Brnem. O tom, že v Praze něco proběhlo, jsme naprosto neměli ponětí. První zprávy, že se něco děje, k nám na Vysočinu začaly prosakovat až někdy v pondělí navečer. A za tři dny, ve čtvrtek, jsem nastartoval svoji zelenou škodovku a se třemi spoluhráči jsme na několik hodin dezertovali, abychom také nasáli atmosféru v centru dění a zacinkali si klíči na Václavském náměstí,“ vzpomíná Dominik Hašek.
