Na rozdíl od našeho českého slunéčka sedmitečného, tato slunéčka jsou poněkud nepříjemnější a mohou i nepříjemně kousnout.
Během léta jsou rozptýlena v přírodě, takže si jich nevšimneme, ale během babího léta si začínají hledat zimoviště. Ve své domovině, tedy východní Asii, se na zimu stahují do skal, kde ve štěrbinách mezi kameny přezimují. Odborníci tvrdí, že jejich invaze, kde se objevují především na světlých fasádách domů, nebývají pro člověka nebezpečné. Východní berušky však vylučují toxiny, které jsou nepříjemné, zapáchají, zvláště když je vezme člověk do prstů.
Toxiny jsou agresivní ve styku se sliznicemi, takže se vždy vyplatí umýt ruce. Když si neumytou rukou například promnete oči, je to nepříjemné. Říká se, že dokážou kousat podobně jako komáři, ale jejich kusadla nemají takovou sílu, aby dokázala prokousnout lidskou kůži. Jiné je to u dětí, které mají pokožku tenčí.
Na rozdíl od našeho nejběžnějšího slunéčka sedmitečného je to východní větší, dosahuje i délky až devět milimetrů. Navíc je barevně daleko variabilnější, množstvím skvrn a barevnými kombinacemi se liší.
Poslechněte si, co o asijském slunéčku soudí docent Oldřich Nedvěd z Přírodovědné fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích:
20. února 2014 |
Většinou se vyskytují v kulturní krajině a biologové s nimi mají trochu problém, protože se neživí jen mšicemi a dalšími škůdci, ale jejich larvy požírají i larvy našich domácích slunéček. Proto hrozí, že agresivní asijská slunéčka „převálcují“ ta klasická.
Asijská slunéčka však za invazi nemohou. Díky své žravosti je lidé začali vypouštět na svá pole, aby je ochránili před ostatními škůdci. Nejprve ve Spojených státech amerických, později ve Francii. Když se dostala do volné přírody, netrvalo dlouho a doputovala až k nám.
Otázkou je, jak se s „náletem“ berušek popasovat v praxi. Během babího léta začínají jejich nálety do domů. Základem je proto v tomto dbát na pečlivé uzavírání oken.
Zatímco dříve se radilo vysát je (viz tento článek, kde odborníci radí použít vysavač), podle posledních zkušeností se tato metoda příliš nedoporučuje. Když se větší množství slunéček dostane do sběrné nádoby, kvůli jejich toxinu bude zapáchat ještě měsíce.
Daleko jednodušší je vzít smetáček a lopatku a citlivě je vynést ven zpět do přírody. A podle biologů se nemusíte bát o jejich osud, nižší teploty snesou.
