Zlínský kraj chce v roce 2030 lépe udržet vodu i absolventy

Zlínský kraj dokončil strategii rozvoje na deset let dopředu. Zásadní dokument řeší hrozící sucho, vzdělanost, podporu podnikání či rozvinutost regionů. Na zlepšení bude potřeba 390 miliard korun.

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně má specializované obuvnické centrum a spolupracuje s firmou Baťa. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Napojení, propojení, spolupráce. To jsou klíčová slova, která v praxi pomohou Zlínskému kraji k tomu, aby byl v roce 2030 jiný.

„Vize je zaměřená na to, aby byl kraj za deset let bohatší, vzdělanější, kreativnější, otevřenější, mobilnější, efektivnější, hospodárnější, sociálně vstřícnější, atraktivnější, výlučný a exkluzivní,“ shrnul ekonom a autor návrhové části dokumentu Petr Zahradník.

Dokument Strategie rozvoje je zásadní pro každý kraj. Neměl by končit „v šuplíku“, ale měl by být důležitým vodítkem při čerpání peněz z evropských fondů a dalších zahraničních zdrojů.

Ten, který budou ke konci roku schvalovat krajští zastupitelé ve Zlíně, má skoro 300 stran, podílelo se na něm téměř 50 odborníků a řešili témata z 15 oblastí.

Aby se kraj za deset let dostal ke kýženému výsledku, bude potřebovat 390 miliard korun, které dají dohromady soukromé subjekty, stát, Evropská unie, kraj a obce. Z peněz kraje a obcí bude potřeba 60 miliard. Jde ale jen o vizi a návrh. Zda se podaří takový objem peněz opravdu investovat, závisí na více faktorech.

Konec levné pracovní síly

Ze studie vyplývá, že Zlínský kraj je dlouhodobě ekonomicky podinvestovaný, lidé dostávají podprůměrnou mzdu a chybějí klíčoví zaměstnavatelé. Důsledkem je, že srovnatelně velké regiony v západních státech Evropské unie mají až třikrát vyšší ekonomickou vyspělost.

Aby se Zlínský kraj těchto slabých stránek zbavil, potřebuje dokončit dálnice a zaplnit holešovskou průmyslovou zónu. A také více propojit regionální vědce s podnikateli, zemědělce s potravináři, hoteliéry s tradičními výrobci, podpořit změnu z levné pracovní síly na vysoce sofistikovanou kvalitní výrobu, přilákat zahraniční investory nebo vytvořit podmínky pro nové regionální firmy, jež uspějí na mezinárodním trhu.

Autoři zde zmiňují třeba lesnictví a zpracování dřeva. „Je potřeba, aby se velký objem vytěženého dřeva v regionu také zpracoval. Stávající praxe, kdy toto dřevo v surovém stavu vyvážíme do zahraničí a poté ho zpět dovážíme v podobě nábytku, je ekonomicky zcela iracionální,“ stojí v dokumentu.

Zahradník rovněž navrhuje, aby kraj založil podnikatelský rozvojový fond, z něhož by mohly firmy čerpat a zase do něj vracet peníze.

Exkluzivní výzkum

Provázanost potřebují i školy. Střední školy by měly ještě více než dosud reagovat na to, co region potřebuje. Ve Zlínském kraji je například výrazná nabídka ekonomických oborů, zatímco firmy hledají hlavně absolventy s technickým a přírodovědným vzděláním. Odborníci naznačují, že je potřeba i celoživotní vzdělávání, aby se zvyšovala finanční, ekonomická a jazyková gramotnost obyvatel.

V kraji by také měli zůstávat vysokoškoláci. Firmy dlouhodobě hledají strojírensky vzdělané odborníky, ale Univerzita Tomáše Bati nemůže konkurovat školám se strojírenskými fakultami. Nabídku strojírenských programů nicméně rozšiřuje.

Jak tedy situaci zlepšit? „Musíme vytvářet příležitosti například v podobě exkluzivního vědeckého výzkumu, který do praxe uvede některá z regionálních firem,“ radí David Mareček z odboru strategického rozvoje Zlínského kraje, jenž se na zpracování dokumentu podílel.

Sucho a silnice

Největší proměnou musí za deset let projít infrastruktura a životního prostředí. Právě tyto změny totiž ovlivňují a budou stále více ovlivňovat zbývající dvě oblasti, tedy ekonomiku a kvalitu života.

Jednou z priorit bude voda. Už proto, že rezerva zásob pitné vody se snižuje. „Pomoc budou potřebovat hlavně obce, které nemají vodovody, jsou zásobené z vlastních vrtů a studny vysychají. To je třeba Nedašova Lhota nebo Trnava,“ upozornil náměstek hejtmana Josef Zicha, jenž je zodpovědný za strategický rozvoj kraje.

Ekonom: Zlínský kraj by se měl více propagovat

Na vizi Zlínského kraje pracoval i uznávaný ekonom Petr Zahradník.
„Věřím, že to nebude jen formální dokument. Už předchozí strategie se pro kraj stala užitečným a prakticky využívaným vodítkem. I teď jsme se snažili navrhnout reálné potřeby, ne vzdušné zámky,“ vysvětlil pro MF DNES.

Jaká je podle vás největší výhoda Zlínského kraje?
Přirozená podnikavost lidí, což není v rámci republiky samozřejmost, a z toho plynoucí osobní zodpovědnost a snaha problémy řešit. Druhou je vysoká míra sociální soudržnosti, vyspělosti a rozvinutosti občanské společnosti. Projevuje se ve vysoké úrovni sociální péče, nízké kriminalitě, bohatou spolkovou činností i silným vztahem obyvatel k regionu.

A jaká je nevýhoda?
Velmi malý počet velkých korporací, což se projevuje v nízké průměrné mzdě. Druhou zásadní nevýhodou je stárnutí obyvatelstva a odliv nejproduktivnějších lidí mimo region.

Co byste proto poradil?
Kraj by měl silněji zdůrazňovat své přednosti a působit daleko silněji marketingově. Spolu s univerzitou by měl usilovat o to, aby nejlepší talenty v regionu zůstaly. V oblasti atraktivnosti venkova dělá hodně už teď a vybavenost infrastrukturou je velmi slušná. Problém je pokrytí vysokorychlostním internetem, což atraktivnost může zvýšit.

Ekonomika kraje je deset let nejrychleji rostoucí v zemi, ale obyvatelé mají nejnižší mzdy v republice. Jak to jde dohromady?
Na první pohled to vypadá paradoxně, pokud však růst generují malé a střední podniky, mnohdy regionálního významu, nelze se tomu divit. Řešení spočívá v důrazu na inovace a schopnosti prosadit se na zahraničních trzích.

V koncepci navrhujete založení podnikatelského rozvojového fondu. Mohl byste to vysvětlit?
Hlavním zdrojem financí ve veřejném sektoru je dotace, která se jednorázově použije a její efekt vyprchá. Ale s návratnými nástroji je možné projekty financovat daleko efektivněji. Prostě se peníze použijí a pak se zase vrátí.

Firmy se mají zaměřit i na výrobu s vysokou přidanou hodnotou. Co si pod tím představit?
Oprostit se od nynější situace, kdy jsou mnohdy výrobci a dodavateli součástek, nikoliv finálních výrobků. Pak by si totiž mohli diktovat podmínky na trhu nebo je více ovlivňovat. Tím by se jim zvýšil zisk nebo by alespoň zůstal v regionu.

Během deseti let má být hotová přehrada ve Vlachovicích, což bude důležitý zdroj pitné vody.

Dobudování dálnic a zvýšení kapacity některých silnic první třídy nebo postavení obchvatů měst zůstává ve strategickém plánu i do budoucna, přestože jde o projekty, na které kraj nemá praktický vliv.

Autoři aspoň radí postavit poblíž dálnice komplexní centrum dopravních služeb, která bývají v zahraničí zisková, a zaměřit se na alternativní řešení v dopravě i jiných oblastech.

„V celé republice existuje vysoká a stále neuspokojená potřeba vysokorychlostního internetu. Výrazně to ušetří fyzickou mobilitu, zlepší obchodní komunikaci na mezinárodní úrovni a sníží rozdíl v kvalitě života ve městě a na venkově,“ uvádějí.

Kde se žije nejlépe

Materiál se zabývá i jednotlivými regiony. Mezi nadprůměrně rozvinuté řadí oblast Luhačovic, Zlína, Rožnova pod Radhoštěm a Uherského Hradiště. Naopak podprůměrně rozvinuté jsou obce v okolí Kroměříže, Vsetína, Valašských Klobouk a Bystřice pod Hostýnem.

Není to ale tak, že ve třetí skupině správních obvodů je všechno špatně. Tam, kde jsou výborné ekonomické ukazatele, může hůře vycházet životní prostředí a naopak.

Ze statistik vyplynulo, že nejvíce konkurenceschopným regionem je obvod Luhačovice, Uherský Brod a Uherské Hradiště. Výsledek vzešel z počtu firem na tisíc obyvatel, průměrné mzdy, vývoje zaměstnanosti nebo počtu lůžek v ubytovacích zařízeních.

Nejlepší podmínky pro život podle dat mají obyvatelé ve správním obvodu Zlín a Holešov. Lidé se z nich nejméně stěhují pryč a ve Zlíně je také vysoký počet praktických lékařů na tisíc obyvatel. Z hlediska infrastruktury a životního prostředí jsou na tom nejlépe na Vizovicku a Rožnovsku.