Zaorálek: kritik koalice s ANO, který má komplikované vztahy se Zemanem

Lubomír Zaorálek je novým kandidátem sociální demokracie na post ministra kultury. Pokud prezident Miloš Zeman jeho nominaci podepíše, nahradí ve funkci Antonína Staňka. V politice působí od konce 80. let. Od roku 2017 je předsedou Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

1 Volební lídr při prohraných volbách v roce 2017

V polovině června 2017 byl Zaorálek ve vnitrostranickém hlasování ČSSD zvolen lídrem strany v podzimních sněmovních volbách v Moravskoslezském kraji. Poté, co se 14. června premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka rozhodl opustit funkci předsedy strany, širší vedení strany rozhodlo, že Zaorálek bude celostátním lídrem a tedy i kandidátem ČSSD na premiéra.

Volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017 dopadly pro ČSSD neúspěchem. „Bojovali jsme, prohráli jsme, přesto děkuji sociálním demokratům a těm, kteří nám hlas dali,“ okomentoval tehdy výsledek Zaorálek.

ČSSD tehdy zaznamenala nejhorší výsledek v samostatné ČR. Skončila až šestá, 7,27 procenta voličských hlasů jí zajistilo 15 poslaneckých mandátů, což je o 35 méně než získala ve volbách v roce 2013. Zaorálek poté, stejně jako ostatní místopředsedové, v únoru 2018 rezignoval na funkci ve vedení strany a do nejužšího vedení již na sjezdu v dubnu 2018 nekandidoval.

V současnosti je poslancem za ČSSD. Od poloviny roku 2017 je předsedou Zahraničního výboru.

2 Vztahy s Milošem Zemanem

Zaorálek zprvu patřil k lidem blízkým současnému prezidentovi Miloši Zemanovi. V březnu 1998 prohlásil, že ho tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman označil za svého možného nástupce v čele strany (dalšími kandidáty byli Vladimír Špidla a Stanislav Gross). Později ale vztahy ochladly. Na jaře 2000 už Zeman v projevu pro výkonný výbor strany Zaorálka zmínil v souvislosti se „zbabělci, hlupáky nebo vyžírkami“ v ČSSD.

V roce 2003 bylo také Zaorálkovo jméno zmiňováno mezi poslanci strany, kteří nepodpořili Zemanovo zvolení prezidentem. Koncem roku 2013 se proto spekulovalo o tom, že Zeman v roli prezidenta odmítne Zaorálka jmenovat ministrem, nakonec se tak ale nestalo. Napětí mezi oběma politiky však občas vypluje na povrch. Pozornost budil Zaorálek například kritikou některých návrhů a kroků Zemana. Šlo například o neshody ohledně deportace migrantů na neobydlené řecké ostrovy, nebo předčasného prozrazení jména nového velvyslance v USA.

3 Kritik koalice s ANO

Loni na dubnovém sjezdu ČSSD Zaorálek po krachu jednání o budoucí koaliční vládě s hnutím ANO v diskusi uvedl, že jednání s ANO byla ukončena proto, že si Andrej Babiš „o ČSSD otíral nohy“.

Hamáček navrhl na ministra kultury Zaorálka

„Choval se způsobem, jakým se nemůže chovat koaliční partner. A nevypadá to, že by se v tom hodlal změnit,“ řekl na Babišovu adresu. Zaorálek dále řekl, že i kdyby ANO sociální demokracii nabídla křeslo ministra vnitra, neměla by se podle něj ČSSD k jednání vrátit. Ztratila by tím podle Zaorálka důstojnost.

Loni v červnu byl Zaorálek jedním z vlivných sociálních demokratů, kteří podporovali odstoupení od dohody o vzniku menšinové vlády s ANO. Premiér Babiš ji podle tehdejšího předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) porušil, ještě než začala platit, když odmítl nominaci europoslance Miroslava Pocheho (ČSSD) na ministra zahraničí. Zaorálek zastával podobný názor.

4 Sobotkovo křídlo

Během vnitrostranické krize na podzim roku 2013, kdy část vedení ČSSD vyzvala předsedu strany Sobotku k rezignaci kvůli výsledku sociální demokracie v říjnových předčasných volbách, stál Zaorálek na Sobotkově straně. Mezi lety 2014 a 2017 působil jako ministr zahraničních věcí v jeho vládě.

5 Kritik Bakaly a Rittiga

V posledních letech patřil Zaorálek k hlasitým kritikům podnikatele Zdeňka Bakaly v kauze kolem bývalých bytů OKD. Přirovnal Bakalu ke gaunerovi, za což jej podnikatel žaloval a žádal 300 000 korun a omluvu. Soudy žalobu zamítly.

Obdobný soudní spor vedl Zaorálek i s kontroverzním lobbistou Ivo Rittigem, kterého ve Sněmovně nazval „lupičem“. Musel se mu pak omluvit za to, že jej veřejně spojil s majetkem zabaveným policií v kauzách kolem Jany Nagyové. Nemusel se mu však omlouvat za označení „lupič“ ani mu vyplatit požadované odškodné 100 000 korun.

6 Vztah k Číně

V minulosti způsobil rozruch také obhajobou kontroverzního prohlášení ústavních činitelů o vztazích s Čínou. Již v dubnu 2014 například prohlásil, že Tibet je neoddělitelnou součástí Číny a ČR nepodporuje jeho samostatnost v jakékoli podobě. Pozornost také vzbudil svými výroky k setkání bývalého ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL) s dalajlamou. Podle Zaorálka si Herman „dovolil něco, co bylo zborcením něčeho, co se dohodlo“.

Politická kariéra Lubomíra Zaorálka

• Mezi lety 1986-1989 byl členem ČSS; 
• v listopadu 1989 spoluzakládal ostravské Občanské fórum, později vstoupil do Občanského hnutí;
• od roku 1994 je členem ČSSD, v letech 2007 až 2009 vedl moravskoslezskou organizaci strany, od března 2009 do února 2018 byl místopředsedou strany;
• od ledna do června 1990 zasedal ve Federálním shromáždění, v letech 1990 až 1996 v zastupitelstvu Ostravy;
• poslancem byl zvolen v roce 1996 a s pauzou od srpna do října 2013 je jím dosud;
• v letech 2002 až 2006 byl předsedou Sněmovny, poté až do srpna 2013 místopředsedou;
• byl stínovým ministrem zahraničních věcí, v letech 2013 až 2017 byl ministrem zahraničních věcí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).