Vědci prozkoumali dlouho přehlížené Schwannovy buňky a zjistili, že i ony jsou schopné iniciovat pocit bolesti. Tyto buňky ve tvaru chobotnice sídlí ve škáře, ale svými „chapadly“ se dotýkají neuronů v pokožce.
Tukové buňky pomáhají šířit rakovinu kůže dál do těla, zjistili vědci |
Dosud se mělo za to, že Schwannovy buňky sice neurony obklopují a vyživují je, ale k přímému kontaktu mezi nimi nedochází. Podle zjištění, které švédští vědci zveřejnili v časopise Science, však spolu tyto buňky tvoří „orgán bolesti“.
Výzkumníci jej odhalili prostřednictvím myší, u kterých buňky testovali. Když je aktivovali, myši podle pozorovaných reakcí cítily větší bolest, než když byly buňky deaktivované. Myši stejně tak trpěly ve chvíli, kdy vědci do jejich Schwannových buněk implantovali protein schopný absorbovat světlo, a pak na ně posvítili.
Jak přesně se impuls z těchto buněk do neuronů dostane, se zatím neví. Objev se ještě navíc bude muset potvrdit u lidí, podle vědců však pomůže pochopit, jak signál bolesti cestuje do mozku. A případně může vést i k vývoji lepších léků na bolest.
„Hlavní otázkou teď pro nás je, zda tyto buňky stojí za určitými druhy chronické bolesti,“ říká pro britský deník The Guardian spoluautor zveřejněné studie Patrik Ernfors.
Schwannovy buňky nesou jméno německého fyziologa a zakladatele moderní histologie Theodora Schwanna, který je objevil. Podílel se také na přijetí buněčné teorie a podle encyklopedie Britannica rovněž zavedl pojem metabolismus.
