Vypadá to, jako když sněží. Miniaturní krystalky soli se snášejí na dno Mrtvého moře a společně tam tvoří další solnou vrstvu. Každý rok přidají zhruba deset centimetrů. A popírají tak zákony fyziky.
Jak si všimne každý, kdo se v extrémně slaném jezeře na pomezí Izraele a Jordánska byť jen jednou vykoupal, není snadné se v něm potopit. Sůl to však dokáže a odborníkům kvůli tomu léta nedávala spát.
Měli totiž za to, že by se krystalky měly držet na hladině stejně jako všechno ostatní v Mrtvém moři. Poprvé si záhady všimli před čtyřiceti lety a až letos se jim ji podařilo definitivně vyřešit. Studie zveřejněná v časopise Water Resources Research Americké geofyzikální unie (AGU) přichází s vysvětlením, že za podivným solným „sněžením“ stojí fenomén „solných prstů“.
Mrtvé moře, které je ještě slanější než světový oceán, čím dál rychleji vysychá a obsahuje víc a víc soli. Z velké části se sůl soustřeďuje u hladiny, kterou sluneční svit v létě ohřívá a z jednolité vodní masy vytváří dvě oddělené vrstvy, chladnější spodní a teplejší horní. Z té se v létě odpařuje voda, důsledkem čehož je pak celá vrstva slanější než ta pod ní.
„Sníh“, který vědci zpozorovali, pochází z horní vrstvy. Jenže jak se sůl prokouše až na dno, když se tyto vodní masy kvůli odlišné struktuře nemísí? Tady přicházejí na řadu ony „solné prsty“, které začínají působit ve chvíli, kdy se dá vlivem větru nebo i plavců Mrtvé moře do pohybu.
Vlny totiž stejně jako prsty člověka v míse s vodou dokážou obě oddělené vrstvy na moment propojit. Teplejší voda se dostane do studené pod sebou a ochladí se. Kvůli tomu je však schopná udržet méně soli, která se tím pádem srazí do krystalků a volně pak padá směrem na dno.
Konec vysychání. Izrael a Jordánsko se dohodly na záchraně Mrtvého moře |
Teorii z roku 2016 potvrdila počítačová simulace. „Na začátku tyto prsty mohou být jen pár milimetrů nebo centimetrů tlusté, ale jsou přítomné na celém povrchu jezera. Společně pak stojí za prouděním soli ohromných rozměrů,“ vysvětluje spoluautor studie a inženýr Eckart Meiburg pro list The Times of Israel.
Nové zjištění vědcům pomůže objasnit i to, jak v historii vznikala ložiska pod zemským povrchem. „Víme, že mnoho míst po celém světě má v zemské kůře až kilometr hluboké solné vrstvy,“ popisuje Meiburg. Dodává, že fenomén „solných prstů“ je zřejmě odpovědí na otázky vědců. Mrtvé moře je jediným místem na světě, kde geologové mohou působení „prstů“ pozorovat v reálném čase.
