Název hnutí KuToo se odvozuje od světové kampaně MeToo, ale také od japonských slov kutsu (boty) a kutsuu (bolest). Podle členů hnutí jsou podpatky v mnoha firmách nutností, ať už při shánění práce nebo v každodenním provozu. To ale mívá nepříznivé důsledky pro zdraví.
Některé hlasy v rámci hnutí požadují i mírnější dress code pro muže, kteří musí ve většině firem nosit obleky, informovala agentura Kjódó.
Jumi Išikawová:
Hnutí KuToo založila na sociálních sítích letos v lednu japonská herečka Jumi Išikawová. Na Twitteru si stěžovala na přísný dress code v pohřebním ústavu, kdy si přivydělává. Její příspěvek měl téměř 30 000 sdílení. Petice, kterou společně s dalšími zástupci hnutí předložila úřadům, navrhuje považovat požadavek na nošení podpatků za sexuální diskriminaci nebo obtěžování.
„V ideálním případě by vznikl nový zákon, věřím, že tohle je naléhavý problém. Chtěla bych, aby se společnost naučila považovat za standard i vhodné dámské boty bez podpatků,“ uvedla Išikawová.
K iniciativě už se vyjádřil japonský ministr práce a zdravotnictví Takumi Nemoto, který podle britského deníku The Guardian prohlásil, že podpatky jsou „společností přijímané jako něco, co je v práci nezbytné a patřičné“.
Jak vypadá boj proti podpatkům jinde
Podobná hnutí se objevila i v dalších zemích. V Británii v roce 2015 založila online petici recepční ze společnosti PricewaterhouseCoopers. Zaměstnavatel ji poslal bez platu z práce domů, protože neměla na nohou boty s podpatky v rozmezí pěti až deseti centimetrů.
V roce 2016 přišlo několik hereček, včetně Julie Robertsové, na filmový festival v Cannes bez bot. V roce 2015 se objevily zprávy, že na festivalu v Cannes nebyly na červený koberec vpuštěny některé ženy ve střevících bez vysokých podpatků.
Argumentace aktivistek – ať si to chlapi zkusí sami: