„Jako ministr obrany oznamuji svržení režimu a zatčení jeho šéfa, který je na bezpečném místě,“ sdělil súdánský ministr obrany Avad ibn Auf. Zemi bude nyní podle ministra po dvouleté přechodné období řídit vojenská rada. Na tři měsíce je v zemi vyhlášen výjimečný stav a bude platit zákaz nočního vycházení.
Ministr, který před kamery předstoupil ve vojenské uniformě, také oznámil, že v Súdánu budou uzavřeny hranice a vzdušný prostor a země se dočasně nebude řídit ústavou. Na konci dvouletého období budou uspořádány volby. Ministr upřesnil, že vzdušný prostor zůstane uzavřen po 24 hodin a hranice do dalšího oznámení.
Vlna protestů, která v Súdánu začala v prosinci, byla původně namířena proti zvýšení cen paliva a potravin, postupně ale přerostla v protest proti Bašírovi, který je u moci od roku 1989.
Hlavní skupina, která za protesty stojí, podle agentury Reuters oznámení armády odmítla a vyzvala k dalším demonstracím. Agentura AP píše, že mnoho demonstrantů se obává, že vojáci odmítnou požadavky občanů na předání moci.
Jejich vůdci údajně s armádou vyjednávají o přechodné vládě a dali předem najevo, že s převratem nebudou souhlasit. Chtějí, aby protesty vsedě pokračovaly tak dlouho, dokud moc nepřevezme civilní vláda.
Vojáci v minulých dnech několikrát bránili demonstranty před tajnou službou a pořádkovou policií. Súdánská bezpečnost oznámila, že z věznic jsou propouštěni političtí vězni. V ulicích Chartúmu lidé bouřlivě oslavují a aktivisté, kteří se podíleli na organizování protestů, tvrdí, že na svobodě už je několik set vězňů. „Je to tady, vyhráli jsme,“ skandovali demonstranti před ministerstvem obrany, kteří se pak vydali na pochod městem.
Armáda kontroluje strategické silnice a mosty v metropoli, napsala BBC s odvoláním na svědky. Respektovaná súdánská novinářka Yousra Elbagirová na Twitteru napsala o masovém zatýkání představitelů Bašírova režimu.
Súdánské bezpečnostní složky zabily od začátku protestů loni v prosinci desítky demonstrantů. Súdánští lékaři začali bojkotovat práci ve vojenských nemocnicích v reakci na podporu armády Bašírova režimu. Když se však vojáci v pondělí postavili na stranu demonstrantů a chránili je před útoky policie a tajných služeb, zdravotníci začali od bojkotu ustupovat.
Podle aktivistů připomíná armádní taktika zkušenosti z Egypta, kde vojáci v roce 2013 jakožto ochránci revoluce odstranili zvoleného prezidenta Muhammada Mursího.
Záběry ze súdánských protestů:
#Sudan : footage from the sit-in in #Khartoum this morning. https://t.co/1vEm643JE7
Nové arabské jaro?
V Súdánu se protestů celé týdny účastnily tisíce lidí. V Alžírsku minulý týden donutily miliony demonstrantů k rezignaci dlouholetého vůdce Abdal Azíze Butefliku. V Libyi se stárnoucí generál snaží vybudovat si pozici nového despoty a slibuje přitom, že ukončí chaos, do kterého země upadla po svržení svého diktátora před osmi lety.
Naděje inspirované povstáními během takzvaného arabského jara v roce 2011 dávno zhořkly. Jeho dozvuky se však severní Afrikou znovu šíří, ohrožují autokratické vlády a představují nové otázky o budoucnosti regionu, píše list The New York Times (NYT).
Alžírský prezident Buteflika po dvaceti letech ve funkci rezignoval |
Veteráni bojů arabského jara tvrdí, že nové scény jsou jako pohled do minulých kapitol společného příběhu. Davy, jež nyní požadují odchod súdánského vůdce Bašíra připomínají zástupy lidí, kteří se před osmi lety sešli na káhirském náměstí Tahrír nebo před tuniským ministerstvem vnitra.
Povědomé jsou však i nezdary a rozčarování. Alžírští generálové sice donutili Butefliku k ukončení jeho dvacetileté vlády, aby tak utišili davy, Alžířané však nyní čelí výzvám spojeným s bojem proti systému bratříčkování se a korupce spojenému s jeho vládou.
Pokus libyjského maršála Chalífy Haftara ukončit v zemi chaos zavedením nové autokracie pak přináší smutné vzpomínky na výsledky povstání v Egyptě, Bahrajnu, Sýrii a Jemenu. Zatímco autoritářské vlády ve svých státech proklamují, že revoluce vedou jen ke zmatku, mladí lidé z Alžírska a Súdánu evidentně došli k jinému závěru. A sice, že nenásilné protesty velkého počtu lidí mohou svrhnout i nejhlouběji zakořeněnou diktaturu.
Maršál Haftar táhne na Tripolis. Může zhatit mír a vyvolat novou migrační krizi |
Obnovená povstání na severu Afriky také zdůrazňují, že základní problémy, jež vedly k dřívějším protestům, kvasily dál. Je to například rostoucí počet nespokojených mladých lidí, problém uzavřené a zkorumpované ekonomiky, která nenabízí pracovní místa, stejně jako problém autoritářské vlády, která je k veřejnosti netečná.
Aktivisté v Súdánu a v Alžírsku i obě strany libyjského konfliktu tvrdí, že se snaží předejít osudu zemí arabského jara po roce 2011. Všechny kromě Tuniska totiž buď upadly do chaosu, nebo se vrátily k autoritářství.
Odstrašujícím příkladem je pro mnohé vývoj v Egyptě, do jehož čela se v roce 2013 dostal vojenským převratem prezident Abdal Fattáh Sísí. Ten se mimo jiné teď snaží prosadit ústavní změny, které by mu umožnily být doživotním prezidentem.
V Egyptě prošla změna ústavy, Sísí může být u moci až do roku 2034 |
Požadavky na odstoupení alžírského prezident Butefliky podpořila také armáda, stejně jako egyptští generálové v roce 2011 svržení prezidenta Husního Mubaraka.
Prozatímní vláda, kterou Buteflika jmenoval, se však skládá z jeho spojenců a jemu loajálních lidí. Alžířané tak na rozdíl od tehdejších Egypťanů pokračují v protestech a požadují odstranění celého systému.
Naproti tomu libyjský maršál Haftar se do role Sísího dlouhodobě stylizuje. Když v roce 2014 poprvé oznámil plán převzít moc, velkou část svého projevu si vypůjčil právě od tehdy ještě generála Sísího. Jeho stoupenci tvrdí, že jako jediný dokáže uchránit Libyi před chaosem, který po povstání zachvátil Sýrii či Jemen, stejně tak jako Sísí zachránil Egypt.
