Promluvili také o ožehavém tématu narušených vztahů vedení Masarykovy univerzity s prezidentem Milošem Zemanem.
„Rektor hájí zájmy univerzity a přijmout pozvání prezidenta, pokud dostanou pozvání všichni rektoři, je v zájmu instituce,“ shodují se oba kandidáti.
Současný rektor brněnské vysoké školy Mikuláš Bek se do sporu s hlavou státu dostal v roce 2013, kdy prezidentovi nedovolil přednášku na univerzitě z obavy, aby ji Zeman nevyužil k agitaci před parlamentními volbami.
Zeman to označil za urážku hlavy státu a Beka poté nepozval při oslavách státního svátku na Hrad. Od té doby se Bek hradních akcí neúčastnil a přidali se k němu i někteří další rektoři.
„Nemohu hodnotit rok 2013, protože to bylo autonomní rozhodnutí rektora. Ten musí za každých okolností hájit zájmy univerzity. Celou tuto záležitost považuji spíše za nešťastnou z hlediska narušení komunikace,“ uvedl Bareš.
„Vzpomínám si, že nás tehdy pan Bek jako děkany upozorňoval, ať si dáváme pozor na volební kampaň, a kdybychom zvali kandidáty, ať jich zveme více a je to debata, ne sólové vystoupení. V této situaci panu rektorovi nic jiného nezbývalo než tento krok učinit. Souhlasím s tím, že pak musela někde nastat chyba v komunikaci, což vyústilo v přerušení kontaktů mezi prezidentem a univerzitou,“ poznamenal Leichmann.
Stát může univerzity řídit pomocí financí, varují kandidáti
Oba kandidáti se vyjádřili také k úspěšné kandidatuře Mikuláše Beka v loňských senátních volbách.
„Vidím to jako určité protiřečení. Hájení neutrality univerzity a poté ještě jako rektor kandidovat za politickou stranu vidím jako problém. Podle mého názoru by rektor během funkčního období politicky působit neměl. To neznamená, že by se neměl vyjadřovat k aktuální společenské situaci a také na obranu univerzity. Se svým vystupováním by však měl šetřit na velmi vážné situace, kdy jeho slovo může mít velkou váhu,“ sdělil Leichmann.
„Kandidovat je individuální rozhodnutí, já bych ho neučinil. Je však dobře, že lidé s kritickým myšlením, kteří prokázali schopnost vést takovou instituci, jakou je univerzita, poté vstupují do politiky. Já takové ambice nemám, chtěl bych se spíše věnovat svému oboru,“ prohlásil Bareš.
Podle obou potenciálních rektorů jsou patrné tendence ohrožující nezávislost univerzit.
„Tendence jsou kontinuální. Nevidím je jako přímou hrozbu, ale vnímám například návrat ke starým pořádkům typu nahnat část populace na učňáky. To už jsou naprosto překonané tendence, ve vyspělém světě se vzdělávání ubírá směrem vysokoškolským,“ upozornil Bareš.
„S tím souhlasím. Uvědomme si, že když nastanou zásadní politické změny, vždy to odnesou rektoři a vysoké školy. Univerzita se musí kontinuálně snažit, aby ke zlomu ani nedošlo, protože pak je první, kdo je atakován. Stát však dnes nemusí provádět dramatické zákroky, stačí, když změní systém financování a školy tak může pomocí financí řídit. To je velká hrozba,“ doplnil Leichmann.
Jaromír Leichmann a Martin Bareš se dnes od 18 hodin utkají ve veřejné debatě v brněnském Univerzitním kině Scala. Kdo z nich školu povede, bude jasné v pondělí 1. dubna po volbě Akademického senátu. Nový rektor pak v čele Masarykovy univerzity stane letos v září.
