Už v roce 2015 se Mynář sešel s ústavním soudcem Vojtěchem Šimíčkem a snažil se ovlivnit jeho rozhodování o případném zrušení služebního zákona. Podruhé adresoval bývalému předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi dopis, v němž naznačoval, jaké by chtěl prezident rozhodnutí v jiné kauze, kterou soud řešil.
„Z právní analýzy dostupných informací plyne, že v případě pravdivosti popisu situace podle soudců Josefa Baxy a Vojtěcha Šimíčka mohlo jednání Vratislava Mynáře ve dvou případech naplnit skutkovou podstatu trestného činu zasahování do nezávislosti soudu podle § 335 trestního zákoníku,“ uvedl vedoucí Rekonstrukce státu Josef Karlický.
Sám Zeman opakovaně odmítl, že by se on či Mynář dopustili čehokoliv špatného. Dle něj kancléř jen soudce nezávazně informoval o názorech prezidenta. „Doporučení není ovlivnění, doporučení je vyjádření názoru,“ řekl Zeman.
9. ledna 2019 |
Dle expertů se však i on nejspíše dopustil trestného činu. „Samostatně mohl prezident Zeman naplnit skutkovou podstatu trestného činu při rozhovoru s Josefem Baxou v červnu roku 2018, kdy měl podle výpovědi na soudce působit přesvědčováním a podplácením (nabídkou funkce předsedy Ústavního soudu),“ doplnil právník Petr Bouda z Frank Bold, který je jedním z autorů právní analýzy.
Prezident ovšem může dle ústavy být stíhaný až po skončení svého mandátu. Jediným přípustným způsobem, jak ho potenciálně postihnout za jeho činy v současnosti, je ústavní žaloba podaná kvůli hrubému porušení ústavy. Na tu je ale potřeba dát dohromady třípětinovou většinu senátorů i poslanců, a tak není příliš pravděpodobné, že by o ní Ústavní soud skutečně rozhodoval.
Experti z Rekonstrukce státu podali trestní oznámení na Mynáře. Předtím to udělal už senátor Václav Láska.
24. ledna 2019 |
