Kořeny sporu sahají až do 17. století, kdy Kurily současně osídlovali Rusové i Japonci. Předmětem tahanic se nadlouho stal i Sachalin.
V 19. století si Moskva a Tokio rozdělovaly tyto ostrovy na Dálném východě cestou diplomacie. V roce 1855 připadla jižní část Kuril Japonsku a severní Rusku. V roce 1875 dohodly jiný výměnný obchod: Moskva dostane vytoužený Sachalin a Japonci celé Kurily.
Pak ale přišly ke slovu zbraně. Po porážce v rusko-japonské válce odevzdala Moskva v roce 1905 Kurily i jižní část Sachalinu. Na konci druhé světové války se karta obrátila. SSSR obsadil celý Sachalin i japonské jihokurilské ostrovy Iturup, Kunašir, Šikotan a Habomaj. Ty zabral tři dny po oznámení japonské kapitulace a tamních 17 000 Japonců nuceně vysídlil.
Od té doby je kolem ostrovů dusno. Tokio vyčítá Moskvě neoprávněnou anexi, Rusko Japonsku zpochybňování výsledků druhé světové války. V pozadí je ale víc než mravní rozhořčení.
Ostrovy mají strategickou polohu z hlediska vojenského i kvůli námořním trasám. Obklopují je bohatá loviště ryb a v oblasti se skrývá i nerostné bohatství včetně zlata a možná i zemního plynu.
Japonsko chce čtyři ostrovy, Rusko nabízí dva
Tokio si v souladu s dohodou z roku 1855 nárokuje Iturup, Kunašir, Šikotan i Habomaj. Japonské požadavky podpořil v roce 2005 Evropský parlament. Moskva ale naznačuje, že by vrátila jen Šikotan a Habomaj. Na základě sovětsko-japonské deklarace z roku 1956 by tak měla učinit po podpisu mírové smlouvy.
V lednu 1960 ale SSSR deklaraci vypověděl poté, co Japonsko uzavřelo bezpečnostní dohodu se Spojenými státy. Na přetrvávající obavy Moskvy z Washingtonu reagoval v listopadu 2018 japonský premiér Šinzó Abe. Ujistil, že pokud Rusko předá Japonsku část Kuril, nevzniknou na nich americké vojenské základny.
Abe a ruský prezident Vladimir Putin se v listopadu zavázali oživit jednání o mírové smlouvě. Kreml dal ale vzápětí najevo, že diskuse o dohodě z roku 1956 "absolutně neznamená automatické předání nějakého území“.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak v lednu 2019 prohlásil, že postoje obou zemí nadále vzdalují „podstatné rozpory“. Ruská veřejnost se proti možnému navrácení ostrovů bouří.
V roce 2016 se v japonském tisku objevily informace, že Tokio zvažuje navrhnout Moskvě společnou správu sporných ostrovů. Japonské ministerstvo zahraničí to ale popřelo.
Rozhovory o mírové smlouvě započaly už v roce 1955. V dubnu 1996 se na jejich obnovení dohodl ruský prezident Boris Jelcin a japonský premiér Rjútaró Hašimoto. Smlouvu chtěli podepsat do roku 2000, což se však nepodařilo.
Jelcin v říjnu 1993 na návštěvě Japonska potvrdil platnost deklarace z roku 1956. V roce 1992 stáhla Moskva z Kuril svých 7000 vojáků.
V únoru 2011 ale řekl tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv, že na jižních Kurilách rozmístí moderní zbraně. „Budou tam vhodné zbraně, které zajistí bezpečnost ostrovů jako nezpochybnitelné části Ruska,“ prohlásil k nevoli Japonců.
Kurilské ostrovy patří Rusku, přičemž jejich jižní část (Kunaširi, Iturup, Šikotan a Habomajské ostrovy) jsou nárokovány Japonskem.
