Nejvyšší trest si vyslechl v pondělí Kanaďan Robert Lloyd Schellenberg, kterého zadrželi kvůli podezření z pašování drog v prosinci. Nyní má deset dní na odvolání, což také hodlá udělat. Do případu už se vložil kanadský premiér Justin Trudeau, podle kterého je verdikt svévolný.
„Jako vláda jsme velmi znepokojeni, stejně jako by měli být všichni naši zahraniční přátelé a spojenci, že se Čína rozhodla začít svévolně udělovat trest smrti... jako v tomto případě,“ řekl podle agentury Reuters premiér Trudeau.
Toho už k ochraně Schellenberga vyzvala i mužova rodina, která se podle amerického deníku The New York Times rovněž obává, že případ Číňanům slouží jen jako páka pro vydání finanční ředitelky a zároveň dcery zakladatele čínského výrobce chytrých telefonů Huawei Technologies Meng Wan-čou, kterou Kanada zadržela na žádost Spojených států.
Stejně to podle deníku vidí i zahraniční pozorovatelé a někteří už případ označují za politický proces s tím, že o Schellenbergovu vinu či nevinu nyní vůbec nešlo. Schellenbergův případ tak nadále zvyšuje napětí, které mezi Ottawou a Pekingem panuje.
Kanada v pondělí aktualizovala své doporučení pro cesty do Číny, ve kterém vyzvala občany, „aby byli v zemi vysoce opatrní vzhledem k riziku libovolného prosazování místních zákonů“.
Peking pak v úterý prostřednictvím mluvčí ministerstva zahraničí Chu Čchun-jing znovu vyzval k propuštění manažerky Huawei. Mluvčí také prohlásila, že Peking je „velmi nespokojen s nezodpovědnými výroky“ premiéra Trudeaua, a apelovala na Kanadu, aby respektovala čínskou suverenitu.
Schellenberg byl zadržen v roce 2014 s obviněním, že spolu s dalšími členy pašeráckého gangu plánoval poslat z Číny do Austrálie více než 220 kilogramů metamfetaminu skrytého v pneumatikách. Loni v listopadu ho soud potrestal patnácti roky vězení.
V prosinci dal odvolací soud za pravdu stížnosti prokuratury na to, že uložený trest je příliš mírný, a nařídil nový proces. V něm nyní padl absolutní trest. „Nejsem pašerák drog. Do Číny jsem přijel jako turista,“ řekl Schellenberg podle agentury AFP před vynesením rozsudku.
Čína pořádá hon na Kanaďany. Kvůli aféře Huawei je za mřížemi už třetí |
Kanaďanův obhájce Čang Tung-šuo oznámil, že se jeho klient odvolá. Soud podle něj neměl zvyšovat trest, protože nebyly předloženy žádné nové důkazy. „Čínské zákony stanovují, že zpřísnit trest při odvolání je možné jen tehdy, když se objeví nové důkazy,“ řekl.
Obhájce Čang kromě toho poukázal na rychlost odvolacího procesu, kdy soud rozhodl o absolutním trestu během jediného dne. Drogové trestné činy se v Číně obvykle trestají velmi přísně. V roce 2009 Čína navzdory protestům Británie popravila Brita, který byl dopaden při pašování heroinu.
Kanada se snaží Čínu přimět, aby kromě Schellenberga propustila i bývalého kanadského diplomata Michaela Kovriga, zadrženého kvůli podezření z aktivit ohrožujících národní bezpečnost. Kovrig má kromě kanadského i maďarské občanství, a tudíž občanství Evropské unie. Čína také drží ve vazbě kvůli podezření z aktivit ohrožujících národní bezpečnost kanadského podnikatele Michaela Spavora.
Podle NYT byly v letech 2012 až 2016 v Číně popraveni dva Kanaďané, navzdory žádostem kanadského premiéra o záchranu jejich života. Mezi lety 2009 a 2015 pak v zemi popravili celkem devatenáct cizinců.
Čína varovala státní firmy před cestami do USA
Čína v souvislosti s kauzou také vyzvala státní firmy, aby jejich zaměstnanci nejezdili na služební cesty do USA a jejich spojeneckých zemí. V případě, že již budou muset vycestovat, mají věnovat zvýšenou pozornost svým komunikačním zařízením. S odkazem na sdělení lidí obeznámených s případem to v úterý uvedla agentura Bloomberg.
PŘEHLEDNĚ: Jak se vyvíjela kauza okolo čínské společnosti Huawei |
Opatření reaguje jak na roztržku s Kanadou kvůli zatčení finanční ředitelky firmy Huawei, tak snahu Spojených států soudně postihovat čínské krádeže obchodních tajemství.
Administrativní komise pro státem vlastněné podniky (SASAC), která je regulatorním orgánem dohlížejícím na zhruba 100 vládních podniků, vydala v uplynulých týdnech varování některým firmám, aby si jejich zaměstnanci na zahraniční cesty brali pouze zabezpečené firemní laptopy.
Podle nejmenovaných zdrojů agentury se opatření týká také všech států sdružených v uskupení „Pěti očí“ (svaz zpravodajských služeb Austrálie, Kanady, Nového Zélandu, Spojeného království a USA).
Nařízení rovněž požaduje, aby firmy zkontrolovaly zaměstnancům, jaká data na služební cestu povezou, a aby je ukládaly pouze na zabezpečených USB flash discích. SASAC neupřesnila, jak dlouho tato pravidla zůstanou v platnosti.
PŘEHLEDNĚ: Jak se vyvíjela kauza Huawei
   |
19. prosince 2018 |
