V Česku se počet pacientů se srdečním selháním blíží téměř čtvrt milionu (230 000). „K tomu odhadujeme, že minimálně dalších 200 tisíc pacientů v České republice má ještě rozvíjející se formy a nejsou diagnostikováni,“ uvedl přednosta Kliniky kardiologie a angiologie VFN Aleš Linhart. Celosvětově pak srdeční selhání postihuje okolo 26 milionů lidí.
Srdeční selháníKdyž máte srdeční selhání, srdce nepumpuje správně. Nemá správný rytmus – nestahuje se nebo neochabuje. Tělo pak zadržuje vodu, dochází k otokům hlavně nohou, kotníků, břicha a také plic. Může se vyvíjet roky nebo se někdy může objevit nečekaně. Během života se rozvine u jednoho z pěti lidí nad 40 let. Příznaky své nemoci můžete sledovat například pomocí online dotazníku symptomů. Zdroj: Ruku na srdce |
Do roku 2030 by se počet pacientů tohoto onemocnění měl zvýšit o čtvrtinu. „Ze statistiky se ukazuje, že prognóza pacientů je pravidelně horší než u lidí s onkologickými onemocněními,“ uvedl Linhart. „To přežívání není vůbec dobré,“ doplnil. Pokud pacient doputuje do nemocnice, kde potřebuje hospitalizaci, podle Linharta se prognóza blíží řadě nádorových onemocnění.
To dokazuje i britská studie z roku 2017. Podle té mají i přes moderní možnosti léčby lidé s diagnózou srdečního selhání vyšší úmrtnost v horizontu pěti let než pacienti s určitými běžnými typy rakoviny. Například u mužů se srdeční selhání pojí s vyšší úmrtností než rakovina prostaty či močového měchýře. Naopak nižší úmrtnost má srdeční selhání ve srovnání s rakovinou plic a konečníku.
Studie také poukázala, že ženy častěji umírají na srdeční selhání než na rakovinu prsu a konečníku. Nižší úmrtnost pak ukazuje srdeční selhání ve srovnání s rakovinou plic a vaječníků.
Zadýchávat se při vaření snídaně není normální
V nemocnici pacienti kvůli srdečnímu selhání stráví průměrně pět až deset dní, náklady na hospitalizaci jednoho pacienta se pohybují okolo 85 000 korun. Odhadované celkové náklady se tak mohou vyšplhat až na necelých osm miliard korun ročně (7,98).
V roce 2013, z nějž pocházejí poslední data, bylo přímo kvůli srdečnímu selhání hospitalizováno přibližně 41 000 lidí. Pacienti, kteří měli jinou hlavní diagnózu a zároveň selhávající srdce, skončili v nemocnici asi v 76 000 případech. „Z nemocných je 83 procent hospitalizováno nejméně jednou, 43 procent aspoň čtyřikrát,“ uvedl kardiolog VFN Jan Bělohlávek.
Čtvrtina pacientů musí být do měsíce hospitalizována znovu, polovina pak opakovanou hospitalizaci zažije do půl roku.
Zásadním problémem je podle odborníků především nedostatečná informovanost veřejnosti. „Pacienti chodí pozdě se svými obtížemi. Když se jim něco stane, tak své příznaky podcení a nedostanou se včas k lékařské pomoci,“ vysvětlil Bělohlávek.
Některé příznaky, které však pacient považuje za běžné, normální být nemusí. Mezi ně patří například dušnost, otoky nohou, kotníků či břicha, nárůst hmotnosti, únava, nechuť k jídlu, nadměrné bušení srdce či časté nutkání k močení.
Když se pak takovýto pacient k lékaři později dostane, jeho nemoc může být už v pokročilém stádiu.
„Jsou to takoví pacienti, kteří mají plíživý rozvoj příznaků. A nevšimnou si toho. Organismus má obrovskou schopnost tolerovat postupně se objevující obtíže,“ nastínil Bělohlávek, proč se pacienti k lékaři v případě chronického srdečního selhání dostávají až ve velmi pokročilých stadiích. „Mají pocit, že když se zadýchají při vaření snídaně, je to normální. Ale to samozřejmě normální není,“ dodal.
Srdeční selhání může mít mnoho příčin. Těmi nejčastějšími jsou ischemická choroba srdeční a infarkt. Mezi ty další patří onemocnění srdečního svalu, chlopenní vady či dlouhodobě zvýšený tlak.
Srdeční selhání pak pacientům zpravidla naprosto změní kvalitu života. „Necítí se dobře, nejsou výkonní, často musí opustit zaměstnání a změní se jim náhle život,“ uvedl Bělohlávek. Někdy mají problémy s návratem do společnosti, často také potřebují někoho, kdo o ně bude pečovat.
