Paneláková sídliště nemají u lidí dobrou pověst a převládá názor, že to jsou odosobněné lokality, jejichž obyvatelé se navzájem neznají. Na skutečnost, že to tak nemusí být, upozorňuje kniha Linka č. 141 Černý Most s podtitulem Sídliště, které se stalo legendou. Vyšla na přelomu roku.
„Čerňák v některých svých částech funguje jako trochu větší vesnice. Poznáte to již na ulici, kde se lidé navzájem poznávají, zdraví a zapřádají rozhovor, stejně jako na nějaké návsi,“ píše v úvodu Vojtěch Havlovec, jeden z trojice autorů a hlavní iniciátor nápadu.
Knihu vydal společně s hercem Pjeer van Eckem a Šimonem Matějkou, který ji graficky upravil. Kniha obsahuje nejen historii jednoho z největších sídlišť v Praze, ale píše se v ní i o různých spolcích, architektuře, osobnostech a zaznamenává sousedské příběhy.
„Chtěl jsem lidem ukázat, že nejsme jen konečná stanice metra B a králíkárna na přespání, ale že zde žijí zajímaví lidé se zajímavými příběhy,“ vysvětlil Havlovec, který na Černém Mostě žije bez dvou let už tři dekády.
„Do Čerňáku dávám energii odjakživa, rozvoj sídliště je pro mě důležitý. V devatenácti jsem začal pořádat festival Stop Zevling a letos už chystáme 13. ročník. Takže to bylo logické vyústění,“ popsal svoji cestu k nápadu na knihu Havlovec.
Titul si publikace vypůjčila od označení linky autobusu číslo 141, pod kterým v 90. letech jezdil maďarský kloubový autobus typu Ikarus 280. Linka byla po výstavbě metra B do tehdejší konečné Českomoravská hlavním dopravním prostředkem mezi sídlištěm Černý Most II a stanicí metra.
Kronika Černého Mostu
Místní usedlíci z větší části na knihu přispěli v crowdfoundingové kampani, ve které autoři vybrali 286 tisíc. Současně usedlíky Havlovec nabádal, aby mu přispěli svými fotoarchivy nebo příběhy.
„Fotky jsem sbíral po archivech, ale převážné množství jich máme od kamarádů a místních. Nakonec jsme jich nastřádali přes tisíc, v knize jich je asi polovina. Už si ani nevzpomínám, s kolika lidmi jsem se kvůli tomu sešel,“ uvádí spoluautor.
V kapitole věnované příběhům starousedlíci vzpomínají například na pády letadel, uličnické hry nebo na prvního cyklistu. Prostor mají i cizinci, kteří na sídlišti zakládali obchody a restaurace.
Nejdivočejší byla 90. léta, kdy na ulici docházelo pravidelně ke střetům mezi Romy, skiny a pankáči. To bylo také jedním z důvodů, proč si sídliště u Pražanů vysloužilo nechvalnou pověst. „Je třeba vzpomenout, že v popisované prenatální době již samotný název Černý Most budil mezi Pražany hrůzu a přiznání se k bydlení v této lokalitě vyvolávalo soustrastné pohledy,“ vzpomíná v knize jeden z autorů, Pjeer van Eck.
Do paměti se mu zapsala také vzpomínka na telefonování, což před příchodem mobilů býval nesnadný úkol. Komunikaci na celém sídlišti obstarávaly dvě telefonní budky. „Jedna měla permanentně utržené sluchátko a u druhé stála desetimetrová fronta,“ dodává.
Panelová diskotéka
Linka č. 141
|
Hlavním pojivem mezi lidmi na sídlišti byly podle autorů hospody, kterých zde bylo postupem času poměrně hodně. V knize například vzpomínají na diskotéku Arabela, která sídlila v 80. letech ve středisku Sparta, poblíž dnešní zastávky metra Rajská Zahrada. Za zábavou se tam sjížděly slavné osobnosti, ale časem převážně pražská galerka z Hrdlořez a veksláci.
Později se bar přeměnil na Silverádo, kde se podle pamětníků kromě jiného odehrála i vodní bitva. „Někdo někomu z blbosti chrstnul do obličeje půllitr piva... na konci bitvy se na zemi nacházela minimálně deseticentimetrová hladina vody.“
Kniha zaznamenává také několik domorodých koloritů, jako třeba graffiti, které od roku 2007 zdobí konečnou metra a na kterém se podíleli sprejeři ze zahraničí.
Zajímavostí jsou také všudypřítomné vozíky z obchodních center. Vozí se na nich místní mládež, někdo je předělává na gril, někteří je mají poschovávané v kočárkárnách, vyjmenovává kniha příklady jejich využití.
Budoucnost není černá
V minulosti bylo podle Vojtěcha Havlovce bydlení na Černém Mostě těžké, protože zde nebyla prakticky žádná občanská vybavenost a na nákup museli lidé na Lehovec.
„Dnes má Černý Most vše. Do centra jedete 16 minut, do lesa také, půlka středních Čech k nám chodí nakupovat, sází se tu lesopark. Ceny bytů šly nahoru, takže podle mého je luxus tu bydlet. Může to tu být na pár místech špinavé, ale vždy to záleží na lidech, kteří musí pro to místo něco dělat,“ myslí si Havlovec.
Jediný nedostatek lokality vidí v tom, že sídliště nemá náměstí, kde by se lidé potkávali.
Institut plánování a rozvoje (IPR) plánuje všechna sídliště v Praze revitalizovat. Pilotní projekt tohoto záměru se uskuteční v roce 2019 právě na Černém Mostě ve vnitrobloku Vybíralova.
