Mezi chovateli se mluví také o jedovatých žaludech. „Dub je také toxický, konzumace žaludů by ale musela být velká, o konkrétních případech otrav nevím,“ veterinář Petr Jahn, vedoucí Oddělení vnitřních chorob Kliniky chorob koní VFU v Brně. Dalším nebezpečným stromem pro zvířata je javor jasanolistý, který k nám byl zavlečen z Ameriky. U nás další běžné druhy javoru, babyka a mléč, nebezpečí nepředstavují.
Tento druh otravy je označován názvem atypická myopatie. Onemocnění bylo známo už dříve, v roce 2013 byla publikována studie, která ho dává přímo do souvislosti s plody javorů. Od té doby se začali odborníci problémem detailněji zabývat a daří se jim ho přesněji diagnostikovat.
Podle Jahna u nás přesné statistiky počtu uhynulých zvířat vlivem této otravy neexistují. Veterinář uvádí, že se mu podařilo v letošním roce získat od kolegů informace zhruba o třiceti otravách. Celková čísla mohou být ale větší, protože se o mnoha incidentech neví. Úmrtnost koní po otravě je vysoká a podle jeho odhadů dosahuje 80 až 90 procent. První letošní případy se objevily na konci září a od té doby otrávených zvířat přibývá.
„Javory zřejmě letos vyprodukovaly velké množství nažek, to je jeden z faktorů. Druhým problémem může být fakt, že kvůli suchému létu byla tráva nižší než v jiných letech,“ vysvětluje Jahn, proč je letos otrav tolik. K jedovatým plodům, které se za běžných podmínek ukryjí v hluboké trávě, se kvůli suchu kůň na pastvě snadno dostane.Otravy se podle Jahna projevují zhruba ve dvouletém cyklu, vše závisí na kondici stromů v daném roce.
„Nebezpečí je celorepublikové, nejvíce ohroženy jsou především horské a podhorské oblasti, kde javor klen roste hojně,“ otravy jsou hlášeny z Jeseníků, Českého středohoří, Šumavy i Vysočiny. Všude ve vyšších polohách takové nebezpečí existuje.
Semena mohou být jedovatější kvůli suchu
„Semen bylo všeobecně hodně, ale nepřipisoval bych to suchému létu,“ vysvětluje Václav Bažant, dendrolog z Katedry ekologie lesa, fakulty lesnické a dřevařské ČZU. Stromy podle něj plodí ve specifických cyklech. Letošní rok se projevil právě vysokým počtem semen.
To, že je letos otrav více, nemusí být dáno pouze vetším množstvím semen. Samotné plody mají totiž v různých sezonách různé množství toxických látek. Při jejich tvorbě se projevuje také aktuální klima. „Tam sucho roli hrát může,“ potvrdil Bažant.
Množství semen, které je pro koně smrtelné, se nedá přesně určit právě proto, že semena mohou obsahovat různé množství jedu. Jak moc jsou letošní semena toxická, se neví, v České republice zatím neexistuje laboratoř, která by se tímto typem analýzy zabývala. Množství hypoglycinu A se může přitom u plodů velmi výrazně měnit. „V semínku může být od 1,7 po 2000 miligramů hypoglycinu A na kilogram, u největšího množství jedu stačí k otravě koně osmdesát semínek,“ doplnila Vendula Jandová z veterinární kliniky v Heřmanově Městci.
„Smrt může být tak náhlá, že koně, který se ráno jevil zdravý, najdete odpoledne mrtvého na pastvině,“ popisuje Jandová. S několika případy se setkali veterináři v letošním roce i u nich na klinice.
Podle Jahna jsou různí koně pravděpodobně na jed různě citliví. Postižené bývají hlavně mladé kusy anebo ty, které byly přestěhovány do chovu teprve nedávno. Ohrožena mohou být ale i další zvířata. „V letošním roce byl publikován soubor případů, kdy došlo k otravě jelenů,“ popisuje veterinář Jahn a dodává, že dříve byla atypická myopatie pozorována také u hovězího dobytka.
„My o tom víme, myslím, že o tom vědí i ostatní koňaři a doufám, že dávají na jedovatá semena pozor,“ říká Petra Fousková, předsedkyně spolku Chov koní Tasov. Doplňuje, že nejčastěji získávají chovatelé informace ze sociálních sítí a specializovaných webových stránek.
Otrav může přibýt po zimě
Nová vlna případů otrav zvířat se může objevit na jaře. Vysoká koncentrace jedovaté látky není totiž obsažena jen v semenech, ale i v semenáčcích, tedy v mladých stromech. Vzhledem k letošnímu vysokému počtu semen se dá předpokládat, že až začnou stromy na jaře klíčit, počet postižených zvířat se bude po zimě zvyšovat. Prevence je při tom velmi složitá. Vyčistit pastviny od jedovatých plodů je komplikovaná a časově náročná činnost s nejistým výsledkem. „Cestou je omezení pastvy a krmení senem, pokud je to možné,“ doporučuje Jahn.
„Při otravě dochází u zvířete k rozpadu svalové tkáně, klinické příznaky jsou variabilní. U koní se otrava projevuje sníženou aktivitou, malátností, u některých zvířat se může otrava projevit třesem a pocením,“ říká Jahn. Takové symptomy jsou ale běžné i u dalších onemocnění, podchytit otravu včas tedy není jednoduché.
„Koni je potřeba okamžitě poskytnou klid,“ doporučuje Jahn. Otrava se u nich může jevit jako kolika, tedy jako onemocnění zažívacího ústrojí, v takovém případě chovatelé koně často provádějí. Při otravě je ale pohyb naopak činitelem, který zásadně snižuje šanci zvířete na přežití.
Protijed zatím není znám, jediné, co má šanci zabrat, je tedy pouze podpůrná léčba. Otrava je doprovázena také tmavým zabarvením moči, která je příznakem právě rozpadu svalové tkáně. Pokud byl kůň v poslední době v klidu a tento symptom se u něj projeví, je velmi pravděpodobné, že se na pastvě otrávil.
Samotná látka hypoglycin A je nebezpečná i pro člověka. Semena javorů se se sice běžně nekonzumují, toxin se ale objevuje v menší míře také v plodech, které člověk jí, jako třeba v ovoci liči.
