Novou představu o pravidlech v občanskoprávním řízení před soudem předkládá expertům k diskusi ministerstvo spravedlnosti. Řada vysoce postavených soudců však návrh nové úpravy civilního procesu pokládá za natolik nepovedený, že je neopravitelný a nemá smysl se jím dál vůbec zabývat.
Návrh na novou úpravu nepomůže podle kritiků ani soudcům, ani lidem, kteří se u nich domáhají spravedlnosti. Soudcům vadí, že je příliš odtržený od reality, protože ho tvořili akademici, kteří nikdy nesoudili, ale na zkušenosti a názory z praxe se neptali. Návrh odmítlo i vedení Nejvyššího soudu.
„Je nemilým překvapením, že ani Nejvyšší soud, ani nižší soudy se k věcnému záměru nemohly vyjadřovat už v průběhu jeho tvorby,“ řekl předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy lze v tomto případě použít srovnání s lékaři: „Představme si, že by metodiku pro provádění operací psal chirurg, který nikdy nikoho neoperoval, a ti, kteří operují denně, by se jí museli řídit.“
Spory nad 50 tisíc pouze s právníkem
Podle návrhu nové úpravy by například účastníci řízení v případě sporů nad 50 tisíc korun mohli k soudu pouze v zastoupení advokátů. Návrh však neřeší, kdo by novou povinnost zaplatil. Právníci upozorňují, že takzvané právo chudých stát má vyřešené, ale povinnost vzít si k soudu advokáta už od začátku by negativně dopadla na střední třídu – není dost chudá, aby dosáhla na pomoc státu, ani dost bohatá, aby jí desetitisíce vynaložené na advokátní zastoupení nechyběly.
Novinka se týká i dovolání k Nejvyššímu soudu (NS), z něhož by se měl stát řádný opravný prostředek, a řízení u NS, která jsou dnes většinou neveřejná, by se měla vést ústně. Předseda senátu NS Petr Šuk však upozornil, že NS má jen jednu jednací síň a splnění požadavku na ústní jednání by si vyžádalo novou budovu.
Kritizovaný návrh na nový civilní proces vznikl za ministra Roberta Pelikána, který tvůrcům navrhoval, aby se inspirovali německým civilním řádem. Akademici, kteří na dokumentu pracovali, jsou však experti na staré rakouské právo nebo je jim blízké, a šli vlastní cestou. Podle právníků z praxe tak vznikl návrh, který nás vrací do 19. století. „U tak důležitého předpisu není možné, aby byl nahrazen až nekritickým převzetím procesní úpravy jiného státu,“ řekl Pavel Šámal.
Tvůrci argumentují, že rekodifikovaný předpis má sloužit především lidem, nikoli soudcům. Podle Šámala je to pěkná idea, ale musí to fungovat i u soudu. „Pokud to u soudu fungovat nebude, nebude to fungovat ani pro občany a pak je to jen floskule,“ upozornil.
„Civilní řád tu není jen pro účastníky řízení, těm garantuje přístup k soudu. Je tu hlavně pro soudce, protože určuje pravidla, jak postupovat ke spravedlnosti,“ doplňuje předseda senátu NS Zdeněk Krčmář.
Kritici poukazují na to, že práce na rekodifikaci dokonce ani nezačaly tak, jak měly. Autoři si totiž neudělali analýzu stávajícího civilního procesu, aby zjistili, co je vůbec potřeba měnit.
„Postrádám jasně řečené myšlenky, kudy se má proces ubírat,“ řekl soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa. Podle něj je potřeba se zamýšlet například nad tím, zda máme mít civilní proces roztříštěný do několika předpisů, nad revizí soudní soustavy i rolí Nejvyššího soudu jako sjednocovatele judikatury.
Apeloval na to, aby se u soudu místo popisování stohů papíru dbalo víc na zásadu ústnosti, která se podle něj vytrácí, a se stranami sporu se více hovořilo. „Civilní proces je komplikovaný a dává prostor pro různé chyby a fauly,“ poznamenal s odkazem na případy, které končí u Ústavního soudu. „Nový předpis potřebujeme, ale nesmíme ho uspěchat, protože podle stávajícího se soudit dá. Musí být moderní a odtučněný, zdravě konzervativní a neopsaný,“ řekl Jirsa.
Soudní proces by měl být jednoduchý a rychlý
I podle Miroslava Antla, předsedy ústavněprávního výboru Senátu, který hostil konferenci na téma nový civilní proces, je první návrh rekodifikace příliš teoretický a nepřináší to, co lidé potřebují: rychlá rozhodnutí soudu. „Proces má být jednoduchý a všem srozumitelný. Měl by odstraňovat možnosti průtahů řízení, kterých je hodně,“ řekl Antl. Upozornil, že nová procesní norma měla následovat hned po přijetí hmotné, tedy nového občanského zákoníku, podle nějž se postupuje už čtyři roky.
Na spory o děti soudci nově dostanou půlroční lhůtu. Nereálné, oponují |
Ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, který návrh záměru „zdědil“ po ministru Robertu Pelikánovi, zaskočilo, jak nekompromisně soudci podobu návrhu odmítají. „Kritika, že je moc akademický, odtržený od reality a bez počáteční analýzy, mě mrzí. Je to ale dobrý základní výkop pro další debatu. Jsme připraveni naslouchat názorům, ale je potřeba si uvědomit i to, že konečnou odpovědnost má ministerstvo,“ řekl Kněžínek.
Soudci ale trvají na tom, že nový dokument je neopravitelný. „Je to akademický projekt, který nebere v úvahu posledních třicet let života. Není to podklad, nad kterým se dá diskutovat, jen nám ukázal cestu, kudy se vydávat nemáme,“ řekl soudce NS Petr Šuk.
„To, co nám bylo předloženo, civilní proces nikam neposouvá. Tento materiál není přepracovatelný do podoby, aby s ním ministerstvo spravedlnosti mohlo předstoupit jako s oficiálním návrhem,“ dodal jeho kolega z NS Zdeněk Krčmář.
Podle místopředsedy Městského soudu v Praze Tomáše Novosada návrh neřeší problémy stávajícího předpisu, například zbytečnou nutnost rozsáhlých odůvodnění rozsudků, a naopak z něj odstraňuje instituty, které dobře fungují a rozhodnutí urychlují.
„Vymahatelnost práva neznamená, že člověk se domůže rozsudku, ale to, že dosáhne nápravy. Proces by měl proto začít žalobou a skončit uspokojením nároku,“ doplnil předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal a zdůraznil, že spravedlnost není spravedlností, pokud se na ni musí čekat několik let. „Návrh je návratem do hodnot 19. století, remakem vhodným do muzea, kde jsou vystaveny nejen hodnoty, ale i kuriozity,“ dodal.
Soudci spoléhají na to, že práce na rekodifikaci civilního procesu začnou znovu, a to od samého začátku, tedy analýzou dnešních předpisů. Měla by dát odpověď na otázku, co nefunguje, zda se to má změnit a jak. Zároveň upozorňují, že nic se nesmí uspěchat. „Zvlášť v době, kdy tu máme vysokou soudivost občanů, vysokou předvádivost advokátů a vysokou nesmiřitelnost politiků, se máme ubírat cestou uvážlivosti,“ řekl Roman Fiala.
Před překotnou legislativní smrští varují i další soudci a upozorňují, že podle stávajícího civilního procesu se stále soudit dá. Je to lepší, než mít nový předpis, který bude nekvalitní. „Podle aktuální evropské zprávy byla Česká republika v rozhodování sporných řízení na osmém místě. To není špatné,“ dodal Tomáš Novosad.
