Napřed položil na jejich hrob květiny, poté zamířil do krnovské synagogy. Tam jim v pondělí v podvečer právě na jeho popud izraelský stát in memoriam udělil ocenění Spravedlivý mezi národy.
Manželé Antonín a Marie Belánikovi totiž třiadevadesátiletému Alexandru Friedovi a také jeho o dva roky mladšímu bratru Ferdinandovi za války zachránili život.
Alexander Fried se narodil v květnu 1925 na Podkarpatské Rusi. Rodina se záhy stěhovala do Žiliny, kde otevřela košer restauraci. Prvním transportům Židů v roce 1942 se ještě vyhnula, v roce 1944 však byli bratři Alexandr a Ferdinand matkou donuceni z domova utéct.
„Když jsem se po několika hodinách vrátil, na dveřích už byly pásky gestapa,“ zavzpomínal se slzami v očích Alexander Fried.
V lomu nedaleko Žiliny však bratři potkali Antonína Belánika. „Hledali jsme pomoc. Najednou mi někdo klepe na rameno a říká: Chlapci, já vás zachráním,“ popsal Fried.
Od září do prosince 1944 dvojici mladíků Belánikovi, ačkoliv měli v chalupě dvě děti a třetí na cestě, schovávali. Na půdě na seně a pak také ve vykopané jámě ve sklepě pod bramborami. V prosinci 1944 Belánika zatkli v Žilině a Friedovy odhalili vlasovci. Mladíci putovali do koncentračních táborů v Seredi a Sachsenhausenu. Během pochodu smrti pak byli osvobozeni.
Ocenění převzaly v krnovské synagoze z rukou Daniela Merona, velvyslance Státu Izrael, čtyři ze šesti dětí Belánikových. Dcery Olga Zapletalová, Antonie Vojtková a Marie Přádková a syn Eduard Belánik. „Manželé Belánikovi jsou 118. a 119. občané České republiky, kteří obdrží toto ocenění,“ uvedl velvyslanec.
Spravedlivý mezi národy
|
Ceremoniál nebyl prvním setkáním Alexandera Frieda s rodinou jeho zachránců.
„Šaňo k nám jezdí od jednadevadesátého roku, ještě když žila maminka. Tatínek umřel brzy, toho už nestihl, ale s maminkou se několikrát viděl,“ řekla dcera Belánikových Olga Zapletalová.
S vazbou na Krnov jde už o třetí titul Spravedlivý mezi národy. Od roku 1994 je jeho držitelem Alois Holub, jehož za pomoc židovským vězňům navrhl Sinaj Adler, spoluvězeň z koncentračního tábora Mauthausen. Holub mu nosil jídlo. Po válce už nemohl pracovat jako truhlář, usadil se v Krnově a pracoval v tamní varhanářské továrně.
Přímo v Jeruzalémě byl titul v roce 1995 udělen Leopoldu a Antonii Bačovským, volyňským Čechům, kteří po válce našli domov na Krnovsku. Na podzim 1942 se ujali desetiměsíčního židovského chlapce, který přišel o matku. Představili jej svým deseti dětem jako nového bratra. Po válce si pro něj přišel otec, jenž válku přežil. Chlapec Josef Dancker na ně nezapomněl.
