Čína v roce 1993 v zájmu ochrany tygrů a nosorožců zakázala distribuci údajně léčivých částí těl těchto zvířat. Nyní tento zákon zruší. Pondělní prohlášení vlády podle agentury AP přitom k tomu neuvádí žádný důvod a nezmiňuje ani žádnou změnu zákonů.
Poslanci škrtli čínskou medicínu jako zdravotnický obor, má jít o léčitelství |
Místo toho tvrdí, že úřady budou obchod s částmi těl ohrožených zvířecích druhů „kontrolovat“. Tygří kosti a rohy nosorožců se v tradiční čínské medicíně používají, přestože neexistují důkazy o jejich účinnosti v boji proti nemocem.
„Je to zdrcující rozhodnutí,“ komentoval avizované zrušení zákazu Leigh Henry ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). „Nemohu dostatečně zdůraznit potenciální dopady,“ dodal. Podle deníku The New York Times (NYT) dnes ve volné přírodě žije na 3 900 tygrů a méně než 30 tisíc nosorožců.
Čínská vláda však uvedla, že kontroverzní způsoby léčby budou moci praktikovat pouze certifikované nemocnice a lékaři a využívat při tom budou pouze kosti a rohy ze zvířat chovaných v zajetí. Ovšem kromě těch, které žijí v zoologických zahradách.
„V rámci těchto speciálních podmínek bude posílena regulace prodejů a použití těchto produktů. Jakékoliv související úkony budou muset být autorizovány a objem obchodu bude přísně kontrolován,“ uvádí vládní legislativní směrnice. AP však podotýká, že v textu se nepíše o regulaci chovu tygrů a nosorožců.
V Česku se rozšířil byznys s lektvary z tygrů. Gram vývaru stojí 2 000 korun |
Podle WWF poskytne zrušení dlouholetého zákazu ochranná křídla pytlákům a pašerákům v podobě legálního trhu. „Čína jednou ranou zcela zničila svou pověst nastupujícího lídra v ochraně přírody po domácím zákazu prodeje slonoviny ze začátku roku,“ uvedla britská ekologická organizace Environmental Investigation Agency (EIA).
Ta však zároveň upozorňuje, že i přes omezení platné 25 let čínské úřady povolovaly existenci tygřích farem a zavíraly oči nad prodejem kostí těchto šelem. Zákaz prodeje slonoviny Čína oznámila už v roce 2016 a platit začal letos, což ochránci zvířat po celém světě přivítali.
Rána pro image Číny
Podle NYT tak může pondělní oznámení Pekingu podkopat snahu čínského prezidenta Si Ťin-pchinga budovat image své země coby zodpovědného ekologického hráče, který je ochotný a schopný řešit problémy včetně globálního oteplování a znečištění ovzduší.
Tradiční čínskou medicínu však prezident ve světě propaguje. Prezentoval ji třeba v Zimbabwe nebo Nepálu. Si Ťin-pching doufá, že ji mezinárodní společenství uzná jako rovnocenného partnera západní medicíny, dodává NYT.
14. dubna 2018 |
Deník napsal, že odborníci krok považují za součást vládní podpory rozvoje tradiční čínské medicíny, tedy průmyslu v hodnotě 100 miliard dolarů (2,28 bilionu korun) s více než půl milionem lékařů. „Malý počet jedinců si vydělá spoustu peněz, a to nejspíš za cenu (vybití) celých druhů,“ upozorňuje ředitel organizace WildAid Peter Knights. Dodal, že rozhodnutí čínské vlády přišlo „naprosto zničehonic a bez jakéhokoliv zdůvodnění“.
Genocida z blbosti. V roce 2025 budou nosorožci v Africe minulostí |
Rohy nosorožců používají tradiční čínští léčitelé při celé řadě zdravotních problémů včetně horečky, otrav z jídla nebo dny. Tygří kosti se často zpracují do takzvaného kostního vína či lepidla a jsou považovány za prostředek, který podporuje celkovou kondici organismu či mužnost.
NYT píše, že lídři tradiční medicíny na oficiální úrovni od používání těchto metod odrazují, v zákulisí však obchod s tygřími kostmi a rohy nosorožců přežívá. Podle odhadů žije v Číně v zajetí 6 500 tygrů, počet takto chovaných nosorožců údajně není znám.
Experti se nicméně domnívají, že množství chovaných zvířat, která se budou používat pro léčitelské účely, v Číně nejspíš nebude stačit na pokrytí poptávky - a znovu tak může pobídnout pytláky z celého světa.
