Téměř pět tisíc chovatelů sobů si neví rady s tím, jak v průběhu zimy nakrmí asi čtvrt milionu zvířat. Žádají vládu o nouzové financování krmiva, kterým musí nahradit zimní pastviny.
Ty zůstaly po mimořádném období sucha zcela vyprahlé a jejich zotavení může trvat i dalších třicet let. Sámové (v Česku známější pod názvem Laponci) mají ve Švédsku na chov sobů výhradní právo, přežvýkavce využívají na maso, kožešiny nebo paroží.
Polární sobi vidí ultrafialově, ve sněhu rozliší potravu i smečky vlků |
„Potýkáme se s dopady klimatických změn,“ říká Niila Ingaová, předsedkyně Švédské asociace Sámů. „Čelíme suchu, vedru a požárům. Jde o přežití sobů a sámské kultury, která je na nich zcela závislá,“ dodává.
Majitelé sobů upozorňují, že bez pomoci nemusí některá stáda zimu přežít. Letošní mláďata jsou oslabená dlouhotrvajícím suchem a Sámové se obávají, že nedokážou následovat své matky na nové pastviny.
Vláda by podle nich měla zřídit dlouhodobější podpůrný program, který by jim umožnil přizpůsobit se dopadům klimatických změn. Sámové totiž nevlastní půdu, kde se jejich stáda pasou. Podle Ingaové potřebují zákony, které jim umožní na pastvinách provádět zásahy.
Financování je podle The Guardianu zapotřebí také kvůli narůstajícímu problému s hledáním lišejníků, které jsou klíčovou složkou sobí stravy. Ačkoli díky letnímu počasí lišejník lépe roste, teplejší a vlhčí zimy vedou k tomu, že v místo sněhu padá déšť. Když teploty opět klesnou pod nulu, voda zmrzne a uzavře lišejník pod neprostupnou krustou. Přes tu sobi potravu nevycítí nebo se k ní nedostanou.
Podle vědců je možné rozšířit lišejník v lesích, kde by k němu měla zvířata snazší přístup. To ale vyžaduje velkou sumu peněz. „Vláda podpoří volání pastevců o pomoc, ale nejprve musí počkat na oficiální zprávu sámských úřadů. Měla by být hotová během několika týdnů,“ uvedla mluvčí kabinetu.
Švédské úřady tento týden oznámily, že nechají vypracovat plán, který pomůže zemi s přípravou na další extrémně teplé počasí. Švédsko se v červenci potýkalo s neobvykle vysokými teplotami, které se v arktické oblasti vyšplhaly až ke třiceti stupňům Celsia a na mnoha místech způsobily lesní požáry.
